„Zúčastnil jsem se v roce 2008 veřejné (!) schůze v sále havlíčkobrodské radnice, pořádané krajně pravicovou organizací, kryjící se Havlíčkovým jménem. Hlavním řečníkem byl Pavel Žáček, Vladimír Mlynář a dosti stydlivě sekundoval pan Tabery,“ popisuje Polreich.

Někdejší funkcionář SSM a student socialistické novinařiny Pavel Žáček prý nejprve kategoricky popsal minulý režim, načež Vladimír Mlynář začal mluvit o významu a smyslu období Pražského jara. „Stručně a po pravdě řečeno, nejednalo se prý o nic jiného než o boj o koryta mezi komunisty,“ shrnul jeho diskusní příspěvek Polreich. Sice prý připustil, že se na procesu poměrně aktivně podíleli oba jeho rodiče - vysoký funkcionář KSČ Zdeněk Mlynář a ekonomka Rita Klímová - ale vysvětlil to jakousi mladickou nerozvážností.

Tato nehoráznost prý Polreicha, který se deklaruje jako přítel Mlynáře seniora, velmi zaskočila. „Nemohl jsem si nevzpomenout na příslovečného Pavlíka Morozova. (Vysvětlivka pro mladé: Pavlík byl mladý komsomolec, který udával své rodiče jako kulaky),“ sepsul nezvedeného syna Mlynáře.

Celá věc však prý pokračovala, když se Polreich v diskusi pokusil svérázné interpretaci komunistické historie oponovat. „Vyskočil Vladimír Mlynář a hlasem, kterému nebylo možno oponovat (nevím, co by následovalo), mne vyzval k opuštění sálu. Přestože schůze byla veřejná a v mém rodném městě, kde jsem znám, raději jsem odešel,“ popisuje. Za tento incident se mu prý později omluvila dokonce i tehdejší starostka z ODS, která se špínou totalitního ústavu nechtěla mít nic společného.

„Mlynář junior byl na té schůzi v roce 2008 jako druhý panelista. Projevil se jako obyčejný lhář, resp. stoupenec teorie, a ta tu ještě žije, že Pražské jaro bylo jen o korytech,“ vzpomíná dnes přítel jeho otce. „Dnes je bývalý šéfporadce bývalého premiéra Jana Fischera Vladimír Mlynář vrchovým managerem (šéf pro vztahy s veřejným sektorem v PPF) a opět chodí šířit veřejně své bludy. Vybaven jménem, které mají mnozí ještě v úctě,“ doplňuje obrázek.   

Pro dnešní dobu je prý příznačná „tendenční servilita, s jakou byl Mlynář junior schopen poblít své rodiče – mámu, která ho sama vychovala, a tátu, který opravdu měl podíl na 'pěrestrojce'.“ A právě k tomu je prý potřebný celý slavný totalitní ústav - k hledání špíny.