Jen chmurné a ještě chmurnější vyhlídky předestírají společnosti ekonomové i politici pro rok 2012. Tuzemské banky počítají ve svých odhadech pro příští rok s minimálním růstem, nebo dokonce s poklesem ekonomiky. Čeká se zvýšení nezaměstnanosti, šplhat vzhůru budou i ceny. Na lednové zdražování vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty už se začali připravovat obchodníci a v předstihu začali zdražovat potraviny.

Vláda Petra Nečase zaúkolovala svůj poradní orgán NERV, a ten už zpracoval návrhy protikrizových opatření pro tři možné scénáře hospodářského vývoje. V daňové oblasti navrhují experti ponechat základní sazbu DPH na 20 procentech, na stejnou úroveň případně zvýšit i sníženou sazbu. Daň z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad sto tisíc korun doporučují zvednout na 25 až 30 procent jako dočasné opatření do roku 2015. Dále přichází v úvahu zvýšení daně z převodu nemovitostí ze 3 na 5 procent a také zvýšení spotřební daně z tabáku a alkoholu.

Máme o třetinu menší penze, než je průměr v EU

Výdajové stránce rozpočtu by odborníci ulevili zmrazením růstu starobních důchodů, úspory by hledaly i ve školství. Jednak v optimalizaci regionálního školství a tedy snížení počtu zaměstnanců, jednak ve zkrácení délky vysokoškolského studia o jeden semestr. Došlo by i na silové složky státu. NERV doporučuje snížit v armádě počet vyšších důstojníků a generálů, o plnou tisícovku by se měl snížit stav policistů.

„Návrhy na pozastavení valorizace penzí byť jen o rok odmítáme,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Pernes, předseda občanského sdružení Rada seniorů ČR, i když vítá, že už se alespoň nemluví o snižování důchodů. „I tak jsme proti těmto návrhům. Vždyť důchody u nás jsou o jednu třetinu horší, než je průměr v zemích Evropské unie. Přestože jsme na tom hůř než naši sousedé, tak ti se na něco podobného nechystají,“ upozorňuje Pernes.

Senioři budou psát prezidentovi a žádat o veto

Stejně odmítavě se šéf Rady seniorů staví k návrhu ponechat základní sazbu DPH na 20 procentech a případně zvýšit sníženou sazbu rovněž na 20 procent. „To by ještě více zvýšilo životní náklady důchodců. Vedle zdražení potravin je třeba vzít v úvahu zvýšené platby za léky a za pobyt v nemocnici i rostoucí platby v nájemních bytech,“ vypočítává Pernes, kde všude by si museli důchodci ještě připlácet.

Ve středu se uskuteční zasedání kolegia Rady seniorů ČR a z něj pak vzejde oficiální stanovisko k doporučením NERV. „Budeme psát panu prezidentovi, aby případně takové zákony vetoval. Měli jsme s ním schůzku v polovině listopadu a domluvili jsme se, že ho budeme o našich závěrech informovat. Pánové z NERVu nevědí, o čem mluví, když přicházejí s takovými návrhy,“ hájí Pernes 2,3 milionu starobních důchodců před návrhy expertů.

Zkrátit studium na všech oborech VŠ je nekoncepční

Stínový ministr školství a senátor za ČSSD Marcel Chládek se pozastavuje nad návrhy, které se týkají jemu blízkého resortu. „Pokud je to obecně u všech oborů, tak to je nekoncepční řešení,“ tvrdí pro Parlamentnílisty.cz Chládek o návrhu zkrátit délku vysokoškolského studia o jeden semestr u bakalářského i magisterského stupně, čímž by se podle NERV mohlo ušetřit 600 milionů korun ročně.

„Pravdou je, že u některých oborů by stačil stupeň bakalář, ale u nás je nastaven jako předstupeň magisterského studia. Nedávno jsme měli v Senátu zástupce pedagogické fakulty, a ti nás upozornili, že pokud chceme mít do budoucna kvalitní učitele, tak musí mít pedagogická fakulta zachované pětileté studium,“ uvádí senátor příklad oboru, kde by zkrácení studia rozhodně nebylo žádoucí.

Zastavte megalomanské projekty testování žáků

„Pokud by se musely překopat všechny studijní programy a znovu nastavit pro zkrácenou výuku, tak by možná nula od nuly pošla,“ upozorňuje Chládek, že náklady spojené se zkrácením studia by mohly vymazat předpokládané úspory. „Ať se raději přestanou na ministerstvu školství vyhazovat stovky milionů oknem,“ požaduje stínový ministr školství s odvoláním na některé projekty úřadu.

„Rozbíhá se další megalomanský projekt po státních maturitách, a to testování žáků pátých a devátých tříd. Proto je třeba zamyslet se nad tím, jaké projekty spouštět či nespouštět, než zkracovat vysokoškolské studium o semestr nebo zavírat školy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz senátor Chládek.

Přenášení dopadů krize na zaměstnance

Návrh na zkrácení pracovní doby v závislosti na snížení platu je podle stínového ministra práce a senátora ČSSD Zdeňka Škromacha přijatelný, jen pokud půjde o dohodu obou stran. „Je to přenášení dopadů na zaměstnance v dobách krize, zatímco na úspěších v dobách konjunktury se podílí zaměstnanci jen minimálně nebo vůbec,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Škromach.

„Škoda že vláda nepřistoupila na takzvaný kurzarbeit, čímž by udržela umělou zaměstnanost,“ lituje senátor, že kabinet Petra Nečase nevyužil možnost dohody mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba, ušlý příjem jim doplatí stát a zároveň se zaměstnavatel zaváže, že nikoho nepropustí. To fungovalo v několika evropských zemích už během ekonomické krize v roce 2009.

Foto: Hans Štembera