Dnes již exdůstojník BIS Roman Soudek nastoupil v roce 1991 do tehdejšího Úřadu ochrany a demokracie, z BIS odcházel ne právě v dobrém v roce 1998. Fungoval v takzvaném zakonspirovaném zvláštním režimu. Od roku 1993 za fungování Stanislava Devátého v čele služby pracoval v operativě na úseku odhalování aktivit zpravodajských služeb bývalého Sovětského svazu. ParlamentnímListům.cz odhalil některá zákoutí zpravodajské práce i toho, co ji narušovalo a komplikovalo...

Disidenti byli zejména v devadesátých letech lidé vyhledávaní, oblíbení a těšící se společenské prestiži. Až nyní, již více než dvě desetiletí po sametové revoluci, lze sem tam zaslechnout i informace, které nedokazují vždy to, že by se jednalo o lidi vysoce charakterní. Setkával jste se s nimi i při svém působení ve zpravodajské službě, jaké byly vaše zkušenosti?

Ve zpravodajských službách, které u nás vznikly krátce po roce 1989, byli členové disentu do určité doby zárukou, že tento druh služby nebude zneužit. Ovšem po uplynutí určité doby se stali spíš brzdou.