Postní doba je dobou reflexe, kdy si uvědomujeme, co je opravdová kvalita života. Úvaha nad hříchem je vždy úvahou o svobodě a odpovědnosti. Je skutečně tak staromódní hovořit o hříchu? Není třeba mít odvahu přiznat vlastní selhání? Zamysleme se nad tím v kontextu těchto dní.

Biskup Mario Toso, sekretář mezinárodní komise Iustitia et Pax – Spravedlnost a mír (podotýkám, že pořadí slov v názvu není náhodné), hovoří o dluhové krizi a varuje před takzvanou kolektivní vinou. V právní praxi nemá kolektivní vina své místo. Právě za ni se mimochodem ukrývali nacističtí zločinci při procesu v Norimberku, v našem případě se mnohdy jedná o zločiny z doby komunismu.

Tento biskup tvrdí, že viníky dluhové krize jsou konkrétní bankovní sektory a jejich vedení. Obětí není jen ekonomická a finanční stagnace, ale také zničené životy řady podnikatelů, dlužníků a nezaměstnaných. K nejvíce ohroženým řadí Toso střední a malé podniky a jejich zaměstnance.

Podle české veřejnosti však naši společnost nejvíce pálí korupce, tunelování a podobné nepoctivosti. Jde o strukturální hřích, na který všichni doplácíme. Nemohu si však pomoci, ale stále mne pronásleduje problém nízké produktivity a kvality naší práce. Snad si mohu dovolit zmínit problém dálnice, ale své by k tomu mohla říci každá jednotlivá domácnost, každý stavebník.

Postní vyznání a neexistence kolektivní viny mě přivádí k pokání, neboť se stále dočítám, že jsem spolupachatelem největšího tunelu v našem státě. Opravdu – jestli by v této těžké situaci stát měl darovat ony miliardy, pole a lesy církvi, pak musím říci, že by se jednalo o špinavost, ne-li o zločin. Nevím ovšem, u jakých jednání moji žalobci byli a kdo jim podstrčil zfalšované dokumenty. Jedná se přece nikoliv o dar, ale o vyrovnání. Za zabavený majetek, který zůstane v držení měst, obcí a soukromníků, je tu odškodné. Stát už dále nebude financovat církve.

Posledním argumentem je průzkum, který položil otázku, zda lidé chtějí, aby církve dostaly dar ve výši 59 miliard. Vůbec se nedivím odpovědi.

Pokud se někdo domnívá, že je řešením, aby si stát zabavený majetek bez náhrady ponechal, pak je to vůči církvím, které tvoří vaši spoluobčané, skutečný tunel, kterému se dříve říkalo krádež. Nedivím se pak, že nás charakterizuje korupce, tunely a zlodějna. Staré přísloví říká: „Kdo lže, ten krade.“

Vox populi, vox Dei! Věřím však, že absolutní většina našich spoluobčanů takto nepřemýšlí. Věřím, že jde spíše o malou informovanost a ne o zlou vůli. 

Publikováno se souhlasem vydavatele