Tisková konference ruského prezidenta má jiný charakter než na jaře vysílaný maraton otázek a odpovědí, které prezidentovi posílají ruští občané ze všech koutů Ruska. V tomto případě je to novinářská událost, i když ani tady nejde o diskusní pořad s možností reagovat na prezidentovy odpovědi či s ním polemizovat. Putin v tomto formátu dostává otázky a na ty podle svého uvážení odpovídá.

Letošní tisková konference Kremlu v hlavní roli s Vladimirem Putinem se nesla v krizovém duchu, protože ekonomické potíže Ruska dostávaly poměrně logicky velký prostor v novinářských otázkách. Putin mluvil o problémech státního rozpočtu, cenách ropy, o důchodech nebo o kontroverzním projektu mýtného Platon, který vzbudil protesty ruských řidičů. A samozřejmě také o zahraniční politice Ruska a vojenské kampani v Sýrii.  

Na rozdíl od minulosti nebyla konference prošpikována humorem, i když se Putin v některých momentech snažil o určité neformální odlehčení. Obecně panovala spíše pracovní, snad i o něco napnutější atmosféra a koncentrace na konkrétní problémy. I v tomto případě nejsou ale zajímavé jenom konkrétní prvoplánové odpovědi, ale také vzkazy, které byly v rámci Putinových „balíčků“ odpovědí ukryty.

Krize v Rusku, ekonomika a privatizace

Hned první otázka konference se dotkla ekonomické krize v Rusku a vůbec sociálně-ekonomické situace země. Ruský prezident se při odpovídání snažil – celkem pochopitelně – zdůraznit pozitivní vývoj a především sdělit veřejnosti i novinářům, že ruské hospodářství se podle dostupných čísel stabilizuje a propad hospodářství se brzdí. Pokles HDP se zastavil, odtok investic z Ruska také, dosáhlo se například 3% růstu v zemědělském sektoru, ruský dluh se snížil a deficit rozpočtu bude podle Putina odpovídat předpokládaným 2,8 až 2,9 % DPH.