Vše začalo, když šéf štábu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Stian Jenssen v úterý zmínil jako možnost ukončení ukrajinské války řešení, ve kterém by se Ukrajina vzdala nějaké části svého území na východě, a výměnou by byla přijata do NATO.

Zdůraznil ale, že Ukrajina sama si musí stanovat podmínky, za kterých bude ochotna o míru vyjednávat. „Já neříkám, že to musí být přesně takto. Ale může to být možné řešení,“ dodal.

Jeho slova citoval norský list Verdens Gang. A vyvolala značný rozruch.

V únoru švýcarský Neue Zürcher Zeitung přišel s informací, že s podobným nápadem přišla neoficiálně americká administrativa. Joe Biden měl Vladimiru Putinovi tajně nabízet dvacet procent ukrajinského území výměnou za souhlas se členstvím v NATO.

Návrh měl do Moskvy přivést v rámci tajné mise William Burns, ředitel CIA, který byl předtím v Kyjevě.

Podle tehdejšího návrhu se měla Ukrajina vzdát území Donbasu. Návrh Washingtonu však měli odmítnout v Kyjevě i v Moskvě.

Švýcarský list vysvětloval americkou ochotu k ústupkům Putinovi obavou z vleklé války, která podle analýzy think-tanku Rand Corporation měla převážit zájem na ukrajinské integritě.

Washington tehdy informace švýcarských novinářů rozhořčeně popřel, CIA dementovala zprávy o tajné cestě svého ředitele do Moskvy jako „zcela nepravdivé“.

Zpráva také dodávala, že v Bílém domě probíhá ohledně války na Ukrajině konflikt mezi prezidentem Bidenem a ministry zahraničí a obrany. Prezident chce ukončit válku co nejdříve a soustředit se na Čínu, ministři „nechtějí dopustit, aby Rusko zničilo mírový řád“.

Ukrajina ale jakékoliv územní ústupky odmítá, prezident Zelenskyj stabilně trvá na tom, že „vojenskými, diplomatickými a všemi dalšími prostředky dosáhneme zákonných hranic Ukrajiny“.

Směšné, vzkázal Kyjev

Nyní ale podobná slova, jako psal švýcarský deník, padla z úst vysokého funkcionáře NATO.

Kyjev ale okamžitě odmítl řešení zmíněné Stianem Jenssenem jako „směšné“.

„Vždy jsme předpokládali, že aliance, stejně jako Ukrajina, neobchoduje se svým územím,“ vzkázal na facebooku mluvčí kyjevského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko.

A varoval, že „vědomé či nevědomé zapojení představitelů NATO do vytváření příběhu o stažení Ukrajiny z jejích území hraje do karet Rusku“.

Pro atlantickou bezpečnost je podle něj nejvhodnějším řešením, aby Ukrajina co nejrychleji plně zvítězila a následně se stala členem NATO celá.

„Západ si uvědomuje, že Ukrajina už těžko dobude všechna svá území zpět. Že to Ukrajina odmítá, to nepřekvapuje. Už kvůli politické budoucnosti jejích politických představitelů,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz bezpečnostní analytik a generál ve výslužbě Andor Šándor.

Ve skutečnosti by přitom podle něj mohla dohoda tohoto typu být pro Ukrajinu výhodná. „Plnou svrchovanost na tom území už stejně nikdy mít nebude. Tam se z obou stran odehrály tak ukrutné věci, že to nelze zapomenout,“ obává se a připomíná dotaz redaktora České televize Andrease Papadopulose, zda na východě země nehrozí vyhánění z domovů a podobné excesy. Prezident Zelenskyj na hradní tiskovce reagoval na dotaz podrážděně a redaktor to pak schytal od celého českého twitteru.

„Přitom ta otázka byla podle mě zcela legitimní, protože bohužel známe historii,“ dodává generál Šándor.

Nejsem si jist, že to přinese stabilitu...

Kauza ale nyní velmi rychle skončila, NATO totiž v oficiálním vyjádření rychle ujistilo, že na jeho bezvýhradné podpoře Ukrajiny se nic nemění.

NATO zdůraznilo, že nadále podporuje územní celistvost Ukrajiny.

„Budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, dokud to bude nutné, a jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Pozice aliance je jasná a nezměnila se,“ ujistil tiskový mluvčí NATO pro ukrajinskou státní televizi.

Vstup Ukrajiny do NATO ale má být nepřekonatelnou překážkou i pro Moskvu. Vladimír Putin opakovaně prohlašuje, že zajištění „ukrajinské neutrality“ bylo jedním z důvodů, proč Moskva začala válku. Na to poukazuje i generál Šándor.

Ten je celkově ke zdánlivě lákavě vypadajícímu návrhu spíše skeptický. „Nejsem si vůbec jistý, že by to zklidnilo vášně a přineslo stabilitu, nezbytnou pro přistoupení Ukrajiny k NATO,“ vysvětluje. A podotýká, že politické rozhodnutí je jedna věc, ale občané jej nemusejí akceptovat. Takže zmínil i možnost „guerill“ nespokojených stoupenců Kyjeva na územích, která by případně byla předána Rusku.

Transfer sporného území je podle něj problematický vždycky, Šándor poukazuje na precedent Kosova. A to by mohlo být překážkou pro mezinárodní uznání dohody. „Víte, každá země si do postoje k cizí zemi promítá své vlastní problémy. Proč myslíte, že Kosovo neuznaly Slovensko nebo Španělsko? Jsou to země, které samy mají část území většinově osídlenou národostnostní menšinou,“ vysvětluje.

V případě Ukrajiny upozorňuje na postoj Číny, která je v některých otázkách ruským spojencem, ale zde podporuje plnou svrchovanost Ukrajiny. „Oni to nedělají, protože by měli rádi Ukrajince, ale kvůli sobě a otázce Tchaj-wanu,“ vysvětluje.