Stát vybírá elektronické mýto na zhruba 1300 kilometrech převážně rychlostních komunikací. Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny, v roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy. Přestože stát loni očekával, že na mýtném vybere kolem deseti miliard korun, vybral "pouze" 8,7 miliardy korun.

Podle Václava Nestrašila z Ředitelství silnic a dálnic (provozovatele elektronického mýta) i letos bude výběr mýtného nižší. „Celoroční výběr mýta letos poklesne o 1,5 procenta oproti roku 2012. Rok skončí s 8,54 miliardami korun,“ zmínil k tomu Nestrašil na tiskové konferenci, kde se kromě jiných dat hovořilo i o spokojenosti uživatelů mýtných systémů.

„Pokles na vybraném mýtném i přes rostoucí aktivitu kamionové dopravy zapříčinil rostoucí podíl vozidel v emisní kategorii Euro 5+,“ vysvětlil Nestrašil s tím, že nákladní automobily s motory kategorie Euro 5 totiž platí nižší mýtné tarify. Podobné výjimky pak mají podle něj i například někteří autobusoví dopravci.

Slevu má více než polovina dopravců

„Coby součást ekologické strategie státu unikly dvojímu zvyšování tarifů v letech 2011 a 2012. Ještě v roce 2010 se vozidla s Euro 5 podílela na mýtných transakcích jen 23 procenty, letos už to bylo 55 procenty,“ píše k tomu ve zprávě Ředitelství silnic a dálnic.

Přitom celkem již Česká republika vybrala od nákladních automobilů za období od roku 2007 přes 49 miliard korun. Od této sumy je ale třeba odečíst dosavadní provozní náklady zaplacené konsorciu pod vedením Kapsch, které činí deset miliard korun. Vedle toho stát investoval v prvních letech do vybudování mýtného systému celkem 3,4 miliard korun, uvedlo dále Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ke statistice.

ŘSD si ovšem stěžuje zároveň na to, že někteří dopravci sice žádají odečíst slevu kvůli vozidlům zaregistrovaným v emisní kategorii Euro 5+, ovšem zpětnou kontrolou se u některých z nich pak kupříkladu zjistí, že slevu si započítávali po delší dobu neoprávněně. Stát pak po nich žádá doplatek, někdy i ve výši 150 tisíc korun.

Jenže na druhou stranu si naopak stěžují české dopravní firmy na to, že dochází často k chybám při výběru mýta, které není  státem správně účtováno a následně jsou po nich nedoplatky za mýto vymáhány neoprávněně. (Informaci lze mimo jiné vyčíst i z internetové Wikipedie – pozn. red.)

Dopravci jsou s mýtným systémem spokojeni

Ze studie realizované výzkumnou agenturou IPSOS vyplývá, že přestože u části tuzemských dopravců stále přetrvává nespokojenost s povinností platit mýtné, většina, konkrétně 71 procent z nich, je s fungováním mýtného systému v ČR spokojena. IPSOS kromě jiného zkoumal i spokojenost zahraničních dopravců z okolních zemí s fungováním českého mýtného systému. Agentura se kromě toho tázala i na kvalitu dostupných informací o mýtné povinnosti v Česku; tady se pak třeba zjistilo, že dopravci si většinou informace hledají na internetu.

„Dostatek informací o mýtném má 78 procent uživatelů. Lépe hodnocené jsou pouze mýtné systémy Německa a Rakouska. Tam je kromě dobré informovanosti vysoce hodnocen i komfort běžného užívání,“ informoval Arnošt Janeček z agentury IPSOS.

S fungováním mýtné samoobsluhy i systémem plateb jsou podle Janečka dopravci také spokojeni. Mají prý dobrý přehled o umístění distribučních i kontaktních míst, schází jim ale jejich větší počet na hranicích s Polskem a Slovenskem.

Stále si nezvykli platit za něco, co dřív nemuseli

„Stále se u českých a slovenských dopravců projevuje nespokojenost se zavedením mýtné povinnosti jako takové, a ta se promítá dominantně do odpovědí o výši mýtného. Čeští dopravci si prostě stále nezvykli na to, že je u nás povinnost platit mýto, tedy platit za něco, co jinak nemuseli,“ neodpustil si poznámku Janeček. Dopravcům totiž hlavně vadí – a to až 85 procentům – výše stávajících tarifů, které považují za příliš vysoké. Přitom nejméně vadí výše mýta těm největším dopravcům, vyplývá z dat agentury IPSOS.

Vláda před 14 dny schválila možné rozšíření mýtného pro kamiony a autobusy na všechny silnice prvních tříd po roce 2016, kdy vyprší stávající smlouva se společností Kapsch. Rozhodnutí kabinetu v demisi ovšem zatím není definitivní. Přípravy na rozšíření zpoplatněné sítě sice začnou, konečné slovo o podobě elektronického mýtného bude ovšem mít až nová vláda.

„Ministerstvo dopravy nyní začne pracovat na příslušné legislativě, která rozšíření plateb umožní a začne s přípravou tendru na nového poskytovatele mýtného systému,“ upozornil v souvislosti s tím mluvčí Ministerstva dopravy Martin Novák. Technologií, kterou budou silnice prvních tříd zpoplatněné, ani zvyšováním sazeb se kabinet v demisi podle něj nezabýval.

V systému je registrováno přes 680 tisíc vozidel

Elektronické mýtné se v Česku vybírá od začátku roku 2007 na zhruba 1300 kilometrech dálnic a rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy. V mýtném systému je aktuálně registrováno přes 680 tisíc vozidel, tedy držitelů palubních jednotek, z toho 80 tisíc připadá na vozidla o hmotností do 12 tun. Nejvíce mýtného se podle očekávání vybere na dálnicích – až 76 procent, na rychlostních silnicích je to 19 procent a na „jedničky“ zbývá pět procent všech příjmů. Dominantně 88 procenty se na placení mýta podílí kamiony nad 12 tun, lehčí nákladní automobily 11 procenty, autobusy pak kolem jednoho procenta.

Podle generálního ředitele společnosti Kapsch Karla Feixe má Kapsch za desetiletou obsluhu systému získat 18,5 miliardy s tím, že stát za toto období vybere podle aktuálních odhadů 85 miliard korun. Do nákladů ale bylo nutné započítat finance na stavbu mýtných bran a vybudování celého systému.