Představitelé koalice se dohodli na tom, že se pokusí co nejrychleji schválit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu. „Rádi bychom, aby zákon platil od 1. ledna 2015. Chceme tedy maximálně urychlit přípravu tak, aby byl odeslán do Poslanecké sněmovny a mohli jsme zahájit diskusi s opozicí. Naším cílem je, aby ústavní úprava byla maximálně obecná, aby dalším vládám nekomplikovala situaci,“ informoval premiér Bohuslav Sobotka. Protože jde o ústavní předlohu, bude koalice potřebovat ke schválení ještě alespoň devět hlasů z opozice.
„Bohuslav Sobotka předsedá jednomu z nejbrutálnějších útoků na sociální stát v zemi, kde se takový stát ještě ani nestihl rozvinout,“ ostře zareagoval na tuto zprávu na svém facebookovém profilu levicový novinář Martin Hekrdla. Asi má v živé paměti podobný návrh zákona za Nečasovy vlády, jenž přesně stanovoval, jak postupovat při dosažení konkrétních hranic zadlužení. To, že by klesly platy politiků, by veřejnost rozhodně tolik nepálilo jako to, že by vláda musela zmrazit tři procenta rozpočtových výdajů a zastavil by se růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Dluhová brzda by se mohla týkat zdravotnictví i důchodů
Pokud by se podíl dluhu na HDP ocitl v rozmezí 48-49,99 procenta, musela by vláda předložit sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Také zdravotní pojišťovny či územní samosprávné celky by musely hospodařit jen podle vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů. Opatření by se mohla týkat nejen oblasti zdravotnictví, ale i důchodů či sociálních dávek. Pokud by podíl překročil 50 procent, musela by vláda žádat sněmovnu o důvěru. Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem ale nastavuje hranici dluhové brzdy na 55 procent.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník