„V současné době máme po celé republice 39 prodejen, z toho 7 je v Praze. Tu sedmou jsme otevírali před měsícem na Žižkově. Plánujeme však rozšířit síť i do lokalit jako je Janov, Chanov a podobně. O zákazníky nouzi nemáme, sortiment neustále rozšiřujeme. Dokonce už můžeme říct, že lidé u nás už nemusí nakupovat jen zboží, které je prošlé nebo se blíží datu doporučené spotřeby,“ prozradil  ParlamentnímListům.cz Petr Friedberger, člověk zodpovědný za obchod v síti prodejen Levných potravin.

Jak dodal, v současné době se u nich na pultu objevuje zboží již z celého světa, mnohdy jen proto, že obchodní řetězce nakoupí zboží víc a potřebují se ho jako přebytku zbavit, případně také proto, že firma, která zboží nabízela, zkrachovala a potřebuje rychle získat alespoň nějaké finanční prostředky. Z toho vyplývá, že již zdaleka nemusí jít o potraviny, které již nemohou být prodávané v běžných obchodech.

Ačkoli je zřejmé, že je o prodej levných potravin zájem, poněkud paradoxně tak může působit to, že Arcidiecézní charita, která již v roce 2011 naznačila, že bude o podobnou možnost v rámci pomoci chudým usilovat a spustí po vzoru rakouských sousedů takzvaný „sozialmarket“, v tomto směru nijak ani po dvou letech nepokročila. Jak ParlamentníListy.cz dotazem na ústředí charity zjistily, termín, v kterém by mohl být prodej takovýchto potravin zahájen, stanovený není, nedá se ani odhadnout, detaily toho, v jaké fázi příprav celá záležitost je. Také Arcidiecézní charita uvést detaily nedokázala s odkazem na to, že je vše velmi složité.

Rohlík potřebují lidi denně

„Vím, že se hovořilo v této souvislosti i o takzvaných potravinových bankách, ale domnívám se, že charita toto zajistit nemůže zvládnout. Ta sociální skupina chudých lidí se skutečně neustále rozšiřuje, tak je potřeba je nasytit každý den, ne jen třeba nárazově. Když to řeknu lidově – oni budou každý den potřebovat rohlík, a to dle mého není charita schopna pokrýt,“ uvedl Petr Friedberger.

Do prodejen Levných potravin přitom přichází denně stovky lidí, do některých v průměru i tisíc. Jak Friedberger doplnil, zdaleka tam ale nenakupují jen nejchudší – objevují se tam opakovaně prý i zákazníci různých sociálních vrstev. V poslední době však ještě vedle počtu zákazníků zaznamenávají další nepříznivý jev – a to krádeže. „I když je to tu vše za zlomkovou cenu, lidé začali v dost velkém množství krást. A bohužel často tu při krádežích nepřistihneme ty nejchudší, ale právě ty lidi, kteří spadají do jiné kategorie obyvatelstva,“ svěřil se Petr Friedberger.