Dlouhodobě kritizujete státní dluh České republiky. Tvrdíte, že lepší situace lze docílit přijetím ústavního zákona o rozpočtové kázni, co by to vlastně pro politiky a lidi znamenalo?

Pro politiky by to znamenalo nemožnost vytvářet meziroční deficity státního rozpočtu a nutnost velmi rychle se začít zabývat hledáním úspor, které by vedly k trvalému, a to zdůrazňuji, k trvalému snížení výdajové stránky státního rozpočtu. Politikům Svobodných by to samozřejmě nečinilo žádný problém, ale pro některé politické strany, jejichž program je založen na permanentním zadlužování současných i příštích generací, by to byla katastrofa. Lidem by to přineslo nižší daňové zatížení nyní i v budoucnosti stálým zmenšováním dluhové služby, možnost lépe plánovat svou finanční budoucnost a spoléhat se více na sebe než na paternalistický stát a nepředvídatelné rozmary politiků.

Jak tedy dosáhnout vyrovnaného rozpočtu?

Na rozdíl od většiny politických stran převážně snížením výdajů státního rozpočtu. Tedy, zrušením několika ministerstev, zrušením minimálně čtyřiceti zbytečných státních úřadů a agentur, propuštěním několika tisíc jejich zaměstnanců, zrušením příspěvků stavebního spoření, zrušením takzvaných investičních pobídek, ukončení dotací MHD a Českým drahám, zavedení školného na vysokých školách a dalších skutečných úspor. Na straně příjmů pak například zrušením přimíchávání biosložek do paliv, vedoucí k jejich zlevnění a většímu prodeji. Obrovským finančním přínosem by pak bylo vystoupení z Evropské unie.

Často se objevují takzvané „konspirační teorie“. Jedná se například o sílící moc bank i Evropské unie. Jakou zkušenost s takovými teoriemi máte a na co by si lidé měli dát pozor?

Konspirační teorie mají jednu zásadní vadu. Předpokládají totiž, že je možno z jednoho místa a několika málo lidmi plánovat, řídit a ovládat miliardy lidí. Bylo teoreticky prokázáno a empiricky dokázáno, že to naštěstí není možné. Kdyby tomu tak bylo, existoval by stále Sovětský svaz či jiné velkoříše a pěkně by prosperovaly. Ano, existují skupiny lidí po celém světě, které se pokoušejí o to dosáhnout co největšího vlivu, ale nikdy se jim to nemůže podařit. Nebezpečí spíš vidím v záměrné a postupné erozi základních občanských práv a svobod lidí vládami států a nadstátních organizací jako je Evropská unie.

Již léta předseda Svobodných Petr Mach kritizuje Evropskou unii a její fungování. Od mnoha půjček státům s problémy přes euro až po Lisabonskou smlouvu a další nařízení, která podle něj svazují svobodné jednání jejích členů. Je podle vás řešením odstoupení České republiky z Evropské unie?

Ano, je. Po přijetí Lisabonské smlouvy a po dalším vývoji v Evropské unii a v eurozóně ho vidím jako nejlepší možné. Konec konců, do vstupu do EU jsme také existovali, nevidím tedy důvod, proč by tomu mělo být jinak i po našem vystoupení. Jsem toho názoru, že by pro Českou republika byla schůdná cesta, jakou zvolilo Norsko a Švýcarsko. Tedy spolupracovat s EU byť za cenu výpalného jako platí obě tyto země. Vyšlo by to levněji. Je totiž nutno porovnat veškeré náklady, které nám plynou z členství v EU, nejen naše roční platby. Zbavili bychom se faktického protektorátu z Bruselu. Tím mám na mysli přijímání nesmyslných direktiv Evropské komise do našeho právního řádu.