Podle metodiky MPSV bylo v lednu 2014 nezaměstnaných téměř 630 tisíc lidí, zatímco volných míst je nabízeno jen něco přes 36 tisíc. „Tato obrovská disproporce mezi počtem poptávaných zaměstnání a volnými pracovními místy přitom trvá již delší dobu a ukazuje hloubku i délku trvání českých ekonomických problémů," píše ekonomka Ilona Švihlíková ve svém příspěvku pro Britské listy.

Celý příspěvek ekonomky Švihlíkové najdete ZDE. 

I přes očekávaný mírný vzestup ekonomiky tento rok je prý třeba být velmi obezřetný. „Zaměstnanost má za ekonomickým cyklem zpoždění, takže brzké zlepšení není v dohledu. Napjatá situace na trhu práce bude nutně brzdit vývoj mezd, což bude tlumit spotřební výdaje domácností," upozorňuje ekonomka.

Pokud se podíváme na srovnání nezaměstnanosti v jednotlivých zemích Evropské unie, vidíme, že rozdíly jsou enormní. Čísla se pohybují od 4,9 procenta nezaměstnaných v Rakousku po 27,8 procenta nezaměstnaných v Řecku.

Ačkoli by se zdálo, že v tomto ohledu si Česká republika nestojí v porovnání s ostatními zeměmi zase tak špatně, pokud se podíváme na minimální mzdu, patří Česko do kategorie států s nejnižší minimální mzdou v Evropské unii. „Vysoká nezaměstnanost, nízká minimální mzda a stagnující mzdy celkově pak tvoří nebezpečně výbušný sociální koktejl," varuje Švihlíková.

Inspirativní návrh italské europoslankyně

Podle ekonomky je z tohoto hlediska potřeba se zamyslet nad posílením národních struktur v české ekonomice, které by byly lokálně ukotveny a zároveň nabízely slušná pracovní místa. „Velice inspirativní návrh byl předložen europoslankyní Patriziou Toia (Itálie). Bylo by velmi vhodné, aby se s tímto návrhem seznámila nová vláda a implementovala ho (jako např. Francie) do našeho systému," domnívá se Švihlíková.

Jedná se o návrh zprávy o přispění družstev k překonání krize. „V období krize se speciálně družstva ukázala být odolnější než jiné formy, což vyplývá z družstevního modelu řízení, demokratické kontroly a v zakotvení v místním hospodářství. Tato odolnost by měla být zvýšena posílením pozice družstev v právním rámci jednotlivých zemí, ale i na úrovni politik EU," popisuje ekonomka.

Europoslankyně prý navrhuje nejen zvláštní rozpočtovou položku v rámci rozpočtu EU, ale také vytvoření evropského mechanismu pro rozvoj družstev a především převody podniků do družstevní podoby.

„Podpora družstev a podniků řízených zaměstnanci určitě není samospásná," připouští autorka textu. „Je dobré ovšem vědět, že z EU vycházejí i podstatně lepší návrhy než je fiskální kompakt. V kombinaci s dalšími nástroji rozvoje lokální ekonomiky by mohly ke zlepšení struktury ekonomiky i sociální situace významně přispět," uzavírá ekonomka Ilona Švihlíková.