Se začátkem roku vešla v platnost i tolik diskutovaná penzijní reforma včetně spuštění jejího tzv. druhého pilíře. „Těžko v tuto chvíli odhadnout, jaký vývoj bude mít vztah veřejnosti k druhému pilíři penzijní reformy. Ale myslím si, že do velké míry to bude záležet na tom, jakým způsobem se bude vyvíjet vztah vládních stran k opozici,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB Poštovní spořitelna.

„Perspekivní klienty, kterým by se vyplatil vstup do druhého pilíře, pochopitelně odrazuje, když opozice se stávající penzijní reformou nesouhlasí a otevřeně hovoří o tom, že bude podnikat veškeré kroky proti ní. Proto si myslím, že pokud se zásadně nezmění politické klima v zemi, tak nelze očekávat pozitivnější vztah veřejnosti k druhému pilíři. Tím nechci říct, že nebudou lidé, kteří se tohoto projektu budou chtít zúčastnit, ale tenhle handicap v podobě politického pnutí je nutno brát v potaz,“ upozorňuje Jan Bureš.

Bude potřeba rychle zaplnit informační vakuum

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek doufá, že se postoj veřejnosti k penzijní reformě změní, protože k panující skepsi není důvod. „Ta skepse vyplývá z toho, že druhý pilíř byl stanoven jako nepovinný, ale přitom já si myslím, že to je výhodou samotného produktu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Pavel Sobíšek s tím, že teď bude zejména záležet na tom, jestli se rozjede nějaká přesvědčovací kampaň.

Té by hodně pomohlo, kdyby se do ní vložila i vláda. „Ta zatím řešila jiné priority a start penzijní reformy byl navíc v legislativním procesu docela komplikovaný. Takže dokud nebylo legislativně všechno jasné, tak chápu, že nikdo nevkládal peníze do nějaké přesvědčovací kampaně. Proto existuje jistý skluz, informační vakuum. A to, jak bude reforma úspěšná, závisí na tom, jak rychle se podaří právě tohle vakuum zaplnit,“ domnívá se hlavní ekonom UniCredit Bank.

Reforma není natolik ambiciózní, aby si lidé nemuseli ještě dále spořit

Podle Jana Bureše je už od počátku jasné, že reforma tak, jak byla navržena, je primárně výhodná pro třicátníky či čtyřicátníky z vyšších příjmových skupin. „Ale může být teoreticky výhodná i pro řadu nižších příjmových skupin. Je ale třeba počítat s tím, že sama o sobě není reforma dost ambiciózní na to, aby vyřešila problém vysokého poklesu náhradového poměru v horizontu dvaceti, třiceti let, kterému se pravděpodobně nevyhneme,“ upozorňuje Jan Bureš, že bude třeba, aby si lidé ještě spořili sami, a to poměrně výrazně nad to, co nabízí nově zavedený druhý pilíř.

Podle Pavla Sobíška se vzhledem k dobrovolnosti zapojení do druhého pilíře bude o úspěchu moci mluvit, pokud se zapojí tři čtvrtě milionu lidí. „Když to bude jeden milion, bude to velký úspěch. Ale je také otázka, kdy bude ten správný okamžik na vyhodnocení. Myslím si, že to není po těch prvních šesti měsících, to je brzy. Spíš bych to viděl tak v polovině příštího roku,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, který nepochybuje o tom, že počty účastníků ve druhém pilíři se budou určitě počítat na statisíce.

Nejedná se o koupi pračky, ale o rozhodnutí na valnou část života

Počty zájemců se pochopitelně bude snažit ovlivnit i reklama. „Domnívám se, že v tomto případě reklama asi nesehraje zásadní roli. Nedovedu si v tuto chvíli představit, že by reklama i podpořená mediálně známými tvářemi nějakým zásadním způsobem dokázala zvrátit rozhodování lidí, kteří z velké části už sledovali tu debatu, která předcházela spuštění druhého pilíře,“ poznamenává Jan Bureš.

Svůj názor opírá o to, že veřejnost už byla o penzijní reformě i díky médiím už dost podrobně informována. „Lidé jsou s riziky obeznámeni, takže reklamní kampaň v tomto případě, když se jedná o takto zásadní rozhodnutí – nejedná se o to koupit pračku nebo sušičku, ale jedná se o rozhodnutí na velkou část života, kterou má člověk před sebou – tak bude hrát vždy podružnější roli,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB Poštovní spořitelna.

Jakmile se zapojí významné osobnosti, lze je využít v reklamě

Naopak Pavel Sobíšek reklamě určitou váhu přiznává. „Je to jeden ze způsobů, jak přesvědčit větší počet lidí. Mohou je přilákat příklady lidí, kterých si váží, k tomu, aby se pro tuto formu sami rozhodli. Ale to asi není na první fázi přesvědčovací kampaně. Ta by měla začít od neutrálního sdělování informací, ale v dalších fázích, kdy se některé významné osobnosti zapojí, tak je možné využít jejich kroku k tomu, aby přesvědčily další,“ dodává Pavel Sobíšek.