Velká část občanů České republiky, ale i někteří politici a ekonomové se obávají, že se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadne, nebo že z ní některé země vystoupí. Hrozí opravdu stále toto riziko? A jaký by to na nás mělo dopad v případě, kdybychom byli součástí eurozóny?
Největší obavy z rozpadu eurozóny již odezněly, ale řada potíží nadále přetrvává, nicméně z našeho pohledu to není zásadní věc. My jako středně velká země bychom byli hodně zasaženi rozpadem eurozóny bez ohledu na to, jestli budeme nebo nebudeme její součástí.
Česká republika nebude mít problém se splněním maastrichtských kritérii, která jsou nutná pro vstup do eurozóny, ale bez vstupu do režimu ERM jsme stále zhruba tři roky od nejbližšího data možného přijetí eura. Premiér Bohuslav Sobotka začal mluvit o termínu přijetí eura kolem roku 2020. Je to vhodná doba?
Termín je čistě arbitrární, což souvisí s mým přesvědčením, že rozhodnutí o přijetí eura je primárně politické, daleko víc než ekonomické. Takže podle mého soudu nelze vypočítat nějaký ideální termín, přijetí eura má svá pro a proti. V obou případech jsou to poměrně silné argumenty. Klíčové rozhodnutí je, jestli chceme být součástí té integrovanější části Evropské unie, nebo si zachovat větší míru nezávislosti například v oblasti měnové politiky a zůstat raději mimo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová