„Přitom jde o jev, který je popsán zhruba osmdesát let,“ zahání guvernér námitky. Právě i v obavě z údajné hrozby odkládání spotřeby a investic, které by zadusilo českou ekonomiku, Singer a jeho kolegové z bankovní rady ČNB loni dramaticky korunu oslabili.

Navzdory klesajícím cenám poptávka po zboží nekolabuje

S guvernérovým zdůvodněním nesouhlasí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen, který je znám i tím, že udělal knihu rozhovorů s mnoha držiteli Nobelovy ceny za ekonomii. Kovanda v reakci na Singerův blog publikoval analýzu, podle níž deflace vlastně vůbec nemusí souviset se zadušením ekonomiky. Z celkem 17 případů deflačních etap v období přesahujícím více než sto let jen v jednom jediném případě nastal zároveň těžký hospodářský útlum, plyne z Kovandovy analýzy.

Singerův výrok o tom, že lidé systematicky odkládají spotřebu, popírají podle Kovandy třeba i nedávná slova viceguvernéra švédské centrální banky Martina Flodéna. „Cenová hladina například v případě zboží, jako jsou televizory, počítače nebo mobilní telefony, ‚klesá coby výsledek rapidního růstu produktivity celkem rychle, a to dokonce v obdobích, kdy je obecná míra inflace zřetelně kladná‘. Flodén přitom dodává, že ‚navzdory klesajícím cenám poptávka po tomto zboží nekolabuje, ale naopak v průběhu času (prezentuje data od roku 1980) stoupla‘,“ zprostředkovává Kovanda Švédovy výroky, které jsou v rozporu se Singerovým tvrzením.

„Guvernér Singer se zkrátka pustil na tenký led,“ uzavírá Kovanda.