Co říkáte nápadům na znárodňování, které se u nás v poslední době objevují? Nejdříve přišel prezident Miloš Zeman s myšlenkou na znárodnění OKD, potom na zestátnění České televize a nakonec ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou napadlo navrhnout znárodnění celého Pražského hradu, takže by vlastníci objektů v areálu Hradu, například církev, o svůj majetek znovu přišli.

Na to, co se týká Pražského hradu a České televize, nebudu odpovídat, a to z jednoho důvodu, protože to vlastně není ekonomická otázka, ale politická. To by se neznárodňovalo z ekonomických, ale z jiných důvodů. Pokud jde o OKD, tam jde o ekonomické zájmy. OKD je firma, která dlouhodobě směřovala k bankrotu a na tom se, bohužel, nic nezměnilo. Samozřejmě, můžeme se bavit o tom, že si manažeři vypláceli vysoké odměny atd., ale myslím, že to zásadní, co zlomilo NWR vaz, je skutečnost, že dlouhodobě klesá cena uhlí na trzích. Firmy jako NWR (vlastník OKD – pozn. red.), které těží vysoký podíl uhlí s vysokými náklady, se okamžitě stanou nekonkurenceschopné na zahraničních trzích.

Ale bylo by znárodnění OKD v takové situaci nějakým řešením? Stát by se přece ocitl ve stejném problému jako soukromý vlastník, hospodaření dolů by prostě bylo prodělkové.

Přesně tak. Firma by stejně směřovala k bankrotu, protože situace na trhu se tak rychle neotočí, aby mohla zase vydělávat. Bohužel. Myslíme si, že energie budou do budoucna levnější a prostor pro uhlí bude mnohem menší. A pokud uhlí, tak uhlí, které se těží s nízkými náklady, a to je v případě OKD velice problematické.

Mohlo by tedy znárodnění OKD něco vyřešit?

Krátkodobě by to vyřešilo situaci ve mzdách, pomohlo by to horníkům, ale z dlouhodobého hlediska by to nic nevyřešilo. Ten problém je na straně trhu, ne na straně toho, kdo NWR povede.

Stát stejně slíbil, že horníkům pomůže, jednak s hledáním dalšího uplatnění, ale i přímo, bude jim vyplácet příspěvek až osm tisíc korun po dobu několika let. Co říkáte tomu, že lidem z jedné soukromé firmy, která zkrachovala, stát pomůže, ale jiným, kteří za podobných okolností přijdou o zaměstnání, ne? Je to spravedlivé vůči ostatním?

Když jsme u systémového řešení, my už dlouhodobě říkáme, že severomoravský region by měl usilovat o to, aby přilákal investory. To znamená, že tam by se stát měl snažit o to, aby se zlepšila infrastruktura, aby se zlepšily silnice a vytvořilo se tak dobré podnikatelské prostředí, aby tam investoři přicházeli. Protože levná pracovní síla na severu Moravy bude, samozřejmě problém bude ve kvalifikaci. Horníci jsou na svou práci zvyklí, ale těžba tam už prostě dál nebude možná. Proto si myslíme, že stát by měl spíše pracovat na tom, aby tento region dlouhodobě zatraktivnil, aby to do budoucna přitáhlo investory.

A co říkáte té nadstandardní finanční pomoci propuštěným horníkům? Souhlasíte s tímto poměrně velkorysým opatřením?

Mohu samozřejmě říci, že se mi to nelíbí. Ale hrozně rád bych měl v ruce papír a tužku, abych si propočítal a udělal analýzu toho, co by se stalo, kdyby se tam přestaly vyplácet mzdy. Raketově by se zvýšila nezaměstnanost, což s sebou nese další a další problémy pro celý region. Samozřejmě si myslím, že NWR by měla zbankrotovat, měly by se přestat vyplácet mzdy, ale pod to se nepodepíšu, když nemám spočítané, jaké to přinese problémy, když tam přestaneme dávat peníze. Prostě by se mělo pracovat hlavně na tom, aby se tento region stal pro investory lákavější.

V tomto případě se stát obává, co bude s jednou či dvěma tisícovkami propuštěných horníků, na druhé straně brokerská společnost Cyrrus uvádí ve své analýze, že česká společnost by zvládla pojmout až osmdesát tisíc migrantů a že by ze současné přistěhovalecké vlny mohla dlouhodobě těžit. Migrace by podle nich měla být řízená, aby se naplnila volná pracovní místa. Obavy z toho, že by migranti sami příliš zatěžovali sociální systém, analytici z firmy Cyrrus nemají. Souhlasíte s jejich závěry?

U nás je nízká ochota stěhovat se za prací. Pokud by přicházeli kvalitní lidé na předem jasná místa, bylo by to dobré. Strašně důležité je ale slovo „řízená“ migrace, to znamená, že bychom si vybírali lidi, odborníky na předem určená místa, lidi, kteří nám jsou blízcí po všech stránkách. Pak bych samozřejmě řekl ano. Jde však o to, jak to bude fungovat v praxi. Když jsme prováděli jednu analýzu před koncem roku, zjistili jsme, že obrovský podíl lidí, kteří přišli z Afghánistánu, ze Sýrie apod. do Švýcarska, nemohl najít práci. A potvrdilo se to i v Německu, kde byla před koncem minulého roku obrovská nezaměstnanost těch, kteří tam přišli v roce 2015. Samozřejmě, byli tam chvíli, takže bylo pro ně těžké sehnat práci. Přesto si myslím, že v praxi je zaměstnanost migrantů obrovský problém. A navíc si musíme uvědomit, že jsme v Schengenu, kde je velký pohyb osob. A kdo nám zaručí, že lidé, které sem přijmeme, neodejdou jinam?

Zvlášť kdyby šlo o svářeče, zámečníky, tedy profese, které nejvíce potřebujeme, protože na našem pracovním trhu chybějí. Je přece jasné, že by je zaplatili v Německu, Rakousku a dalších západoevropských zemích lépe než my. A jak jsme viděli, migranti si to dovedou spočítat, je to vidět z toho, kam směřují, v kterých zemích Evropy chtějí žít. Nemohlo by to tak dopadnout?

I takový migrant je ekonomický subjekt a jeho primárním cílem je maximalizovat užitek. Když vydá ten obrovský náklad – opustí svoji zemi, nechá tam všechno a jde do Evropy, kterou nezná, v tu chvíli maximalizuje užitek. A pokud bychom si při řízené migraci vybírali kvalitní lidi, které bychom zaplatili, tak to zároveň znamená, že v Německu by je zaplatili taky a zaplatili by je lépe. Takže ano, volná pracovní místa tady jsou, kvalifikovaní lidé by se nám hodili, ale v praxi to není tak jednoduché jako to napsat na papír.