Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil tento týden data, která potvrzují, že tzv. podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti za rok 2023 je očekáván ve výši 16 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o poměrně značnou hodnotu 37,5 %.

Na úvod si přibližme, co to zmíněný podnikatelský důchod znamená. Podnikatelský důchod je tedy v zemědělství chápán jako výsledek využívání výrobních kapacit a výrobních faktorů, jako jsou půda, práce či kapitál.

„Na výši podnikatelského důchodu ze zemědělské činnosti za rok 2023 má vliv především postupný pokles realizačních cen, zejména u rostlinných komodit jako je pšenice, ječmen či řepka, kdy ceny se postupně dostávají na úroveň roku 2021. Můžeme pozorovat i pokles cen vybraných vstupů, nicméně tento pokles není tak markantní jako v případě cen realizačních,“ říká podle Českého statistického úřadu Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Z uvedených údajů dále plyne, že produkce zemědělského odvětví v běžných cenách za rok 2023 bude meziročně nižší (aktuálně –8,5 %) s tím, že hodnota rostlinné produkce je odhadována ve výši 93 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 18,8 %. Klesá především hodnota produkce realizovaná z pěstování obilovin (–27,6 %) a technických plodin (–12,6 %). Podíl těchto dvou skupin plodin na celkové hodnotě rostlinné produkce činí zhruba dvě třetiny.

U hodnoty živočišné produkce se předpokládá mírný meziroční růst na 71 mld. Kč (+8,2 %), v případě chovu zvířat se očekává růst o 11,2 %, u produkce živočišných výrobků o 6,3 %.

Na zprávu ČSÚ reagovala vzápětí Agrární komora České republiky. Ta na svých stránkách zveřejnila tiskovou zprávu, resp. komentář prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala k prvnímu odhadu podnikatelského důchodu ze zemědělské činnosti za rok 2023.

„Oficiální statistiky jen potvrdily dosavadní odhady Agrární komory České republiky, podle kterých české zemědělství zažívá jeden z nejhlubších poklesů za posledních několik let,“ začíná zmíněný komentář neradostným konstatováním a pokračuje s tím, že se výsledek nominálně blíží roku 2018, přičemž od té doby došlo kvůli inflaci k propadu hodnoty peněz o téměř 30 procent.

Obilí z Ukrajiny, ukazuje na příčinu komora

„Hlavním viníkem masivního propadu agrárního sektoru jsou nízké realizační ceny, které mnohdy nemají šanci pokrýt neustále rostoucí náklady na energie, krmiva či hnojiva,“ uvádí dále Agrární komora a dokládá, že ceny mléka se momentálně pohybují na úrovni roku 2000 a ceny hlavních tahounů tuzemské zemědělské ekonomiky, tedy obilovin a olejnin, se pohybují dokonce na úrovni roku 1989.