K rostoucímu optimismu svádí zpřesněný údaj Českého statistického úřadu, podle něhož se zvýšil hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku o 1,9 procenta. Šlo jednak o nejvyšší dosažený růst v rámci Evropské unie, ale navíc tak velký mezičtvrtletní růst jsme v Česku zaznamenali naposledy na začátku roku 2007, tedy ještě předtím, než vypukla vleklá hospodářská krize. Původní čísla za poslední kvartál loňského roku hovořila o růstu 0,8 procenta, což podle makroekonoma ČMKOS Jaroslava Šulce nebylo nic přesvědčivého.
„Ta krize je bezprecedentní a má paralelu někde ve dvacátých, třicátých letech. A je velká otázka, jestli je tu vůbec nějaký prostor na obnovení temp ekonomického růstu, na která jsme byli zvyklí někdy před deseti lety, kdy vývoj šel ze čtyř na pět i sedm procent v roce 2007. Jsme v nejdelší recesi v historii České nebo Československé republiky. Za osmdesát let jsme v takovém průšvihu nebyli,“ uvedl tehdy pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc, jehož jsme po měsíci konfrontovali jednak s lepšími čísly české ekonomiky, ale i s tím, jak ji mohou ovlivnit protiruské sankce.
Desetitisíce zaměstnanců u nás je svázáno s funkčností ukrajinské ekonomiky
„Já jsem statistik, vystudoval jsem plánování a prognostiku, ale nevystudoval jsem věštění z křišťálové koule. Proto o těch sankcích odmítám spekulovat. Sleduji velmi pozorně, co se děje, ale představa, že Česká republika podrazí nohy ruskému medvědovi, je naprosto nesmyslná. V čem já v této souvislosti vidím problém, je to, že řádově několik desítek tisíc českých zaměstnanců je nějakým způsobem svázáno s tím, do jaké míry se obnoví funkčnost ukrajinské ekonomiky,“ říká makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník