Profesor Keller se zlobí. Na imunní politiky. A na smějící se kmotry

15.07.2012 14:56 | Zprávy

Hlasování o vydání Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání bylo událostí poklidného letního týdne. Kauzu postavili obhájci exministryně jako boj o poslaneckou imunitu. Ta ovšem v ČR moc velký smysl nemá. V komentáři pro deník Právo to píše sociolog Jan Keller.

Profesor Keller se zlobí. Na imunní politiky. A na smějící se kmotry

Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Jan Keller

Problém je podle sociologa v tom, že politici v ČR tvoří skupinu imunních osob. "Pravidla byla nastavena tak, že ať už ti nahoře udělají cokoliv, jsou nepostižitelní. Výjimkou jsou nepohodlní jedinci - těm nepomůže ani imunita," píše Jan Keller v sobotním Právu.

Dokonalý systém

V České republice byl prý postupně vybudován systém organizované nezodpovědnosti. V jeho rámci pak v devadesátých letech proběhla privatizace.

Nyní se opět v jeho rámci čerpají finance z EU a prostřednictvím reforem jsou odkláněny veřejné finance.

"V systému, který zde vznikl, není možno dohledat, která vláda vlastně zadlužila naši zemi. I když státní dluh už překročil 40 procent DPH, žádná vláda nepřevzala zodpovědnost ani za jediné procento," nelíbí se Kellerovi a dodává, že se všechny kabinety tváří, že dluhy snižují.

Kmotři se smějí u moře

Sociolog zároveň připomíná, že i když se ze státních zakázek ztrácejí částky rovnající se vypláceným sociálním dávkám, nikdo se nebojí, že se zjistí o koho vlastně stát tímto způsobem pečuje a komu tak výrazně zvedá životní úroveň.

Keller poukazuje na to, že prakticky neustále se rodí a zapadají různé "kauzy a aférky". V nejmenších jde o "pouhé" desítky nebo stovky milionů, ve velkých o miliardy a desítky miliard. "Fungují u nás imunity mnohem zaručenější než ta poslanecká. Když jste vyzbrojeni tou nejsilnější, můžete svému vyšetřování pobaveně přihlížet z některého z malebných přímořských letovisek," píše sociolog.

V této souvislosti "křečovité" přetahování o poslaneckou imunitu sice vytvořilo "bombastickou" událost uprostřed klidného letního týdne, ale to je podle Kellera asi tak všechno.