Novela zákona o důchodovém pojištění, která prošla Sněmovnou 86 hlasy poslanců koaličních stran a nezařazeného poslance Iva Vondráka (dříve ANO), proti níž se postavilo všech 69 přítomných opozičních poslanců, prodlužuje minimální dobu hrazení odvodů o pět let na 40 let a stanovuje, že budou lidé do předčasného důchodu moci odejít nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších pěti let. Pobíraná částka se navíc bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu.
Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, také upravuje pravidelné lednové valorizace, a to tím způsobem, že se již nebudou penze valorizovat o polovinu růstu reálných mezd, ale započítávala by se pouze třetina jejich růstu a v úvahu by se bral výhradně růst cenové hladiny pro domácnosti důchodců.
Pokud by ceny vzrostly nejméně o pět procent od posledního navýšení penzí, pak důchodci podle ČTK dostanou při mimořádné valorizaci více peněz, stejně jakožto v současné době, ovšem nejdříve od července kalendářního roku. Mimořádné navýšení penzí se také – na rozdíl od nynějška – nebude promítat do dalších valorizací. Dočasný přídavek budou penzisté pobírat do konce roku, a do budoucí výše důchodů se nebude započítávat, jelikož do té se promítne pouze pravidelná valorizace, s níž Ministerstvo práce a sociálních věcí nově počítá jen na začátku roku. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude podle novely odrážet 60 procent růstu cen.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novelu, která by mohla vstoupit v účinnost v případě kladného stanoviska Senátu a prezidenta k 1. září letošního roku, komentoval se slovy, že jde o krok směrem k vnoučatům současných seniorů. „Děláme to proto, aby tady byly důstojné důchody pro vnoučata současných důchodců,“ řekl na tiskové konferenci.
Dopadla inflace na důchodce více než na ostatní?
O dopadech růstu cen na české důchodce se přitom hovoří již delší dobu a think-tank opozičního hnutí ANO Institut pro politiku a společnost v dubnu letošního roku uváděl, že meziroční inflace měla loni pro domácnosti seniorů být na úrovni 15,6 procenta, tedy o půl procenta vyšší než byla průměrná roční míra inflace. Letos v únoru pak měl tento rozdíl dosáhnout podle uvedeného think-tanku až na 3,8 procenta a meziroční inflace pro seniory se měla zvýšit až na 20,5 procenta.
Česká národní banka si ve své analýze povšimla, že díky valorizacím penzí a dalším sociálním transferům byl pokles reálných příjmů nejchudších dvou pětin domácností mírnější, avšak dopady inflace měly dle analytika ČNB Martina Kábrta dopadnout znatelně na nejchudší pětinu obyvatelstva, mezi níž jsou zastoupeny také samostatně žijící důchodci s nízkými penzemi.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
Ullsperger_1
