Především jde o to, že o Nařízení rady (EU) č. 960/2014 z 8. září o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ví poměrně málo i odborná veřejnost, míní Zdeněk Rybář, expert na podnikovou ekonomiku a řízení finančních toků, který býval poradcem náměstka ministra životního prostředí či vedoucím týmu honorárních poradců předsedy české vlády. „Není ani přesně jasné, jak si některá ustanovení vykládat. Povaha sankcí na ruské banky má především podobu omezení jistého okruhu finančních nástrojů, které jsou investiční povahy a které slouží například k refinancování vlastní činnosti banky. Hladké platby omezovány nejsou,“ je ovšem přesvědčen. Tedy představa, že nám z Ruska nebudou mít jak zaplatit, je podle něj naprosto mylná. „Navíc i v USA se tyto sankce nevztahují na banky, které jsou kapitálově zcela v ruských rukách, avšak mají americkou bankovní licenci. Jak to bude v obdobném případě v Evropské unii a potažmo u nás, není, myslím, stále zcela jasné,“ dodává.
Koukněte do historie. Nespravíte nic
Co je však podle něj nespornou skutečností, tak to je historická zkušenost, že sankce vedené proti velkým ekonomikám nikdy nepřinesly žádaný výsledek tomu, kdo je udělil. Spíše naopak. „Že výpadek zboží je Rusko schopné velmi rychle nahradit, se již prokázalo. Navíc se uvalenými sankcemi posiluje nezávislost celého ekonomického uskupení BRICS. Ať již se jedná o urychlené zavedení tzv. zlatého standardu, přes vlastní systémy mezinárodní mezibankovní komunikace, až po schopnost významně změnit obchodování s hlavními světovými komoditami,“ vysvětluje Rybář.
Upletli jsme bič sami na sebe. Naši přijdou o práci
Z ekonomického hlediska lze dopady uvalených sankcí podle něj analyzovat tak, že bude akcelerován ruský export a import do nových oblastí - Egypt a mnohé další africké státy, Jižní Amerika, Írán. Naproti tomu Evropská unie a USA přijdou v Rusku o odbytiště svého zboží a služeb. „Tento výpadek se nepodaří nahradit novými obchodními příležitostmi, neboť Rusko již tyto oblasti vzhledem k sankcím obsadí a nabídne takové podmínky, které budou vysoce konkurenceschopné,“ vysvětluje hospodářské zákonitosti, které lze snadno předvídat.
Výsledkem bude podle Zdeňka Rybáře ztráta desetitisíců pracovních míst v Evropské unii a USA, nevyhnutelnost vložení nesmírných prostředků na obnovu Ukrajiny a na zabezpečení jejího dalšího fungování a také vyrovnání se s dravou konkurencí v podobě posílené spolupráce zemí BRICS. „Finanční náklady? V příštích pěti letech nepředstavitelné, rozhodně významně překračující tisíc miliard eur - bilion eur,“ předpokládá ekonomický odborník.
Rodilý Pražák Zdeněk Rybář je vystudovaný ekonom, který se od roku 1994 zabýval podnikovou ekonomikou a řízením finančních toků. Byl poradcem náměstka ministra životního prostředí, vedl tým honorárních poradců předsedy české vlády a v současné době je předsedou vědecké rady výzkumného ústavu CVEVL. Do Ústí nad Labem se přestěhoval a pracuje zde na novém vědeckém projektu. Nyní zde kandiduje na primátora Ústí nad Labem za hnutí Čisté Ústí. |
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš