Ale zástupci stavebních firem tvrdí, že jim povodeň z krize nepomůže. „Je-li objem škod letošních povodní už teď vyčíslovaný na desítky miliard korun, myslím, že to z hlediska výkonů stavební výroby není tak zanedbatelné,“ namítá člen Národní ekonomické rady vlády ekonom Petr Zahradník.

Aktivita při likvidaci škod může oživit hospodářství

Analytik Raiffeisenbank Michal Brožek prohlásil, že povodně by mohly mít spíše „převládající nepatrně pozitivní makroekonomický efekt“, i když uznal, že v dlouhodobém měřítku záplavy ekonomiku příliš neovlivní. Také ekonom Vladimír Pikora uvedl, že politikům, kteří chtějí před blížícími se volbami ukázat lepší tvář, a proto ustupují od éry škrtů a hodlají startovat růst, mohou k tomu paradoxně pomoci povodně. „Ty budou silným argumentem, že je třeba na dluh obnovit to či ono. Tato aktivita dá lidem práci, a pokud bude ve větším rozsahu, může zvýšit i HDP. To ovšem jen ukazuje nesmyslnost tohoto argumentu. Proti stavu před povodněmi nebudeme mít vyšší životní úroveň, přesto HDP vzroste,“ konstatoval ekonom. I když podle jeho názoru odstraňování povodní sice přinese řadu výdajů a aktivity, špatný trend ekonomiky to však neotočí.

HDP je jedno, jestli ekonomická aktivita je vyvolána pohromou

„S ohledem na výpočet HDP není rozlišováno, jakým stimulem nebo důvodem je ekonomická aktivita vyvolaná. Je-li vyvolaná povodněmi nebo jakoukoli jinou živelnou pohromou, nebo naopak přirozenou pohnutkou, není to v číselném vyjádření nijak rozlišované. Stavební činnost spojená s obnovou vesnice, která lehla povodní, má stejnou váhu jako stavební činnost vyvolaná tím, že si někdo postaví barák nebo firemní halu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz ekonom Petr Zahradník.

• TÉMA: Povodně

Povodně jsou nahodilý jev

Ekonom Petr Zahradník řekl, že z  účetního pohledu je správné, že to tak je, protože povodně v HDP tak velkou váhu nemají, navíc jde o nahodilý jev. „Není třeba uvažovat o změně pohledu na HDP, protože se ten dopad brzy ztratí. Kdyby kvůli povodním na jeden den přestala fungovat ekonomika v celém státě, což se samozřejmě nestalo, tak vznikne jednodenní ztráta přibližně 10 miliard korun,“ poznamenal. Ale z hlediska reálného dopadu zastavení chodu ekonomiky můžeme podle něj hovořit v řádech 100 milionů korun ztráty za den, pokud se nepočítají škody majetkové, ale jen škody spojené s přerušenou ekonomickou aktivitou. Tedy že se například zastavila doprava, protože auta nemohla převážet kvůli záplavám zboží tam, kam měla, že nejezdily vlaky nebo že se v zatopených územích zastavil provoz ve výrobních firmách. „Proto není důvod dopad povodně, která se sice opakuje častěji, ale ne víc než jednou za čtyři, pět let, vyjímat z HDP,“ vysvětlil Zahradník.

Obnovou zničeného majetku se životní úroveň nezvýší

Od HDP na hlavu se odvozuje i životní úroveň, ale když se obnovuje něco, co bylo zničeno, životní úroveň se nezvýší, i když se ekonomická aktivita na růstu HDP projeví. Rozhodně se nezvýší těm, kteří utrpěli průšvih, zvýší se nanejvýš těm, kteří se na odstranění průšvihu podílejí, protože dostanou odměnu za práci, což je samozřejmě součástí HDP, doplňuje Zahradník. HDP se z hlediska bohatství, majetku nemění, ale těm lidem, kteří za obnovu poničených oblastí, je vyplácena mzda, která je podstatnou složkou HDP. Ředitel pro strategii společnosti Partners ekonom Pavel Kohout ovšem varuje před bludem, že na povodních můžeme také vydělat, protože škoda je podle něj pro ekonomiku vždy katastrofou. „Peníze, které byly vydány na její odstranění, mohly posloužit jinde, pokud by k povodním nedošlo,“ namítá.