Neklid v české veřejnosti vyvolala v posledních dnech zpráva o tom, že na český potravinářský trh se dostává obilí z Ukrajiny, které údajně bývá i zdravotně závadné. Tato informace se dostala do médií na základě jednoho konkrétního případu, kdy Slovensko informovalo přes evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva o nevyhovujícím vzorku pšenice z Ukrajiny, který byl odebrán u provozovatele Mlýn Kolárovo a.s. Vzorek obsahoval zvýšené množství chlorpyrifosu. Z této nevyhovující dávky byly vyrobeny dvě šarže Pšeničné mouky, které byly distribuovány na Slovensko a částečně do Maďarska, ale do České republiky se tato závadná mouka nedostala. Celonárodní poprask pak způsobila i cedule před pekařstvím v pohraničním městě Krnově v Moravskoslezském kraji, kdy jeho majitelka na ní napsala, že své výrobky nepečou z ukrajinského obilí. Zmíněná podnikatelka pak za to schytala na sociálních sítích dost nevybíravé reakce, i když, jak sama uvedla do medií, proti Kyjevu nic nemá a samotní Ukrajinci si chodí i do její prodejny pečivo nakupovat.

„Tak si to snězte, pekárno! Půjdeme k normálním lidem,“ objevilo se na sociálních sítích krnovské pekárny, a někteří lidé začali dokonce i tvrdit, že pekárna tímto sdělením nadbíhá proruským kolaborantům.

Nakolik jsou obavy veřejnosti, ale především českých zemědělců z exportu ukrajinského obilí oprávněné, je ale dost nesnadné určit. Ministerstvo zemědělství se snaží všechny obavy rozptýlit, zvláště, když naši zahraniční sousedé z Visegrádské čtyřky dovoz ukrajinského obilí zatím zakázali. Čeští farmáři a družstevníci, však mají z volného, prý nedostatečně kontrolovatelného obchodu s ukrajinským obilím, celkem obavy.

„V současnosti kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. Kontroly neprokázaly žádné kontaminované zásilky. Obilí se z Ukrajiny do Česka dováží v malém množství. V loňském roce činily dovozy pšenice z Ukrajiny necelé 4 tisíce tun, tuzemská produkce ozimé pšenice však činí 4,8 milionu tun (5letý průměr), tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 procenta v porovnání s naší produkcí,“ uvedl na portálu Ministerstva zemědělství (MZ) jeho tiskový mluvčí Vojtěch Bílý.

Zemědělci: „Museli jsme snížit ceny, ukrajinské obilí nám dělá starosti

Někteří čeští zemědělci ale neberou informace MZ příliš vážně. Tvrdí, že v rámci volného obchodu se údajně dostává na český trh daleko větší množství ukrajinských obilnin, což je společně i s dalšími problémy ohledně zahraniční konkurence donutilo snížit ceny pšenice pod únosnou mez.

„To, co prezentuje Ministerstvo zemědělství, že se k nám dovezou jen 4 tisíce tun z Ukrajiny, je jen částečnou pravdou. Protože se to týká pouze oficiálního, registrovaného dovozu, co k nám ale přijde v rámci volného trhu od různých překupníků či z Polska je však už o něčem úplně jiném. Domníváme se podle poptávky, že v Česku může být už alespoň milion tun ukrajinského obilí, a tak máme samozřejmě obavu, že to naše obilí budeme jen těžko prodávat. Museli jsme jít razantně s cenou dolů, takže nám to už stěží pokrývá výrobní náklady. On ten problém s obilninami z Ukrajiny není jen záležitostí pár měsíců, ale trvá už od podzimu a myslíme si, že Ministerstvo zemědělství nás v tom hodilo přes palubu. A o těch kontrolách na kvalitu si také myslím své, když se to obilí různě smíchá i s tou naší či polskou produkcí, je to prostě nekontrolovatelné. Jsme na ministra zemědělství opravdu dost naštvaní, mohli jsme se zachovat jako Poláci či Maďaři, kteří si umí daleko lépe chránit svůj trh, a to například Poláci jsou určitě více dotováni státem, než je tomu u nás,“ konstatoval například František Průša, předseda Zemědělského družstva z Černovic u Tábora.
Podobným názorem se pak prezentovali i někteří farmáři ze středních Čech.  Pouze jeden z kolínského regionu, který nechtěl být jmenován, nám sdělil, že sice má také z ukrajinské konkurence mírné obavy, nicméně pravidla volného trhu nelze nijak rozporovat.

Čeští „mlynáři“: „Měli jsme se zachovat jako Poláci či Maďaři

Také někteří zpracovatelé zemědělských produktů, konkrétně z českých a moravských mlýnů, by raději dovoz ukrajinského obilí, jež bylo konkrétně vypěstováno jen pro africký trh, raději zakázalo.
„Zpracováváme a obchodujeme až 460 tisíc tun zemědělských produktů za rok, a to především od českých a slovenských dodavatelů. O zpracování ukrajinského obilí tedy vůbec neuvažujeme a je to na rozhodnutí každé firmy či společnosti, jak se k tomu postaví. Ukrajinské obilí mělo být, jak známo, určené především pro africký trh, a proto se domnívám, že nemusí splňovat až tak přísné standardy pro kontroly, jak to vyžadují potravinářské komodity v Evropské unii. Navíc Česká republika je vývozcem obilí, a tak dodávky ukrajinského obilí na náš trh mohou způsobovat všem zúčastněným českým firmám v oblasti této produkce, tedy co se týká pěstování, zpracování i prodeje, nemalé problémy, to by si měla naše vláda především uvědomit. Asi by také nebylo špatné držet společný postup se zeměmi Visegrádské čtyřky, když Polsko a Maďarsko dovoz ukrajinského obilí zablokovalo,“ uvedl generální ředitel společnosti MJM agro a.s. v Litovli Radomír Šmoldas.
Ministerstvo zemědělství ale oponuje, že zákazy dovozu obilnin nejsou možné, a že bychom tím porušili mezinárodní dohody.

„Jednostranné zákazy ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU i Světové obchodní organizace a Česká republika přece patří do Evropské unie. Situaci je potřeba vyřešit na celounijní úrovni, nikoliv každý stát jednotlivě. Chceme upravit fungování koridorů solidarity (Solidarity Lanes) a zajistit, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do cílových destinací třetího světa a nebylo k dispozici spekulantům,“ uvádí také na portálu MZ jeho mluvčí Vojtěch Bílý.

Na přímý dotaz Parlamentních Listů.cz pak ale tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství reagoval vůči výhradám českých zemědělců i ostatní veřejnosti už poněkud smírněji:
„Vedení našeho resortu si samozřejmě uvědomuje složitou situaci všech zemědělců v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kde je ale jediným viníkem Rusko. Evropská komise poskytne finanční pomoc ve výši 100 miliard eur a zavádí ochranná opatření pro hlavní čtyři komodity (pšenice, kukuřice, řepkové a slunečnicové semeno) pro pět zemí, které přímo sousedí s Ukrajinou. Dopady zvýšených dovozů mají prokazatelný vliv na místní zemědělce. Současně komise analyzuje sekundární dopady i na další členské státy.“

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula upozornil komisaře Janusze Wojciechowského na to, že sekundární dopady má aktuální situace i na země, které s Ukrajinou nemají společnou hranici včetně České republiky. Česká republika je Ukrajině vzdáleností poměrně blízko a situace přímo sousedících států ji ovlivňuje. Podle pana komisaře připadá pro tyto země v úvahu využití zbývající části zemědělské rezervy do výše 250 milionů euro. Komise bude ještě posuzovat dopady na jednotlivá odvětví a země. Česká republika je připravena poskytnout veškeré nutné dostupné podklady. Hlavním úkolem EU je zlepšit fungování dopravních cest, snížit přepravní náklady, koordinovat a kontrolovat přepravované zboží.