Proč česká vláda nereaguje na názory občanů, kteří se bojí o bezpečnost svou, svých dětí a vnuků a proč české hranice nechrání armáda? Takový byl první dotaz čtenáře ParlamentníchListů.cz, na který hlava státu odpověděla. „Předpokládám, že k ochraně armádou v blízké době dojde, a to v okamžiku, kdy se povodňová vlna začne z Rakouska přelévat k nám,“ řekl k tomu Miloš Zeman.

Zájem byl také o téma zahraničních investic. Konkrétně pak, proč prezident tyto investice shání. „Pane prezidente, chápu, že sháníte zahraniční investice, ale proč? Když již teď máme nedostatek pracovníků a v souvislosti s migrační krizí mohou působit kontraproduktivně, jelikož z hospodářských kruhů (Dlouhý, Hamé atd.) je tlak na přijímání i muslimských migrantů?“ tázal se další ze čtenářů.

„Zřejmě jste si nepřečetl statistiku nezaměstnanosti, podle níž je dosud bez práce 430 tisíc lidí. I když uznávám, že někteří z nich nechtějí pracovat, a měly by se jim proto snížit sociální dávky, stále zůstává nezanedbatelný počet lidí, kteří pracovat chtějí. Nevidím proto žádný zvláštní důvod, proč muslimské migranty, kteří jsou často negramotní, přijímat do našeho pracovního poměru,“ reagoval prezident republiky.

Jaký je Zemanův názor na uniklé Sobotkovy e-maily? „Učinil jsem si názor, že není dobré pokoušet se ovlivňovat média, aby psala ve váš prospěch, že není dobré pokoušet se ovlivňovat agentury pro výzkum veřejného mínění, aby nadsazovaly vaše reálné volební preference, a že není dobré, aby politikům psali jejich projevy jejich poradci,“ sdělil jednoznačně prezident pro ParlamentníListy.cz

Podá Zeman kvůli Vitáskové stížnost k Ústavnímu soudu?

Zásadní nová informace zazněla ke kauze šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, kterou nedávno policie navrhla obžalovat. Čtenář se ptal, zda by prezident Zeman v jejím případě uvažoval o udělení milosti.

„Odmítám prezidentské amnestie a ve většině případů i prezidentské milosti. Případ paní Vitáskové považuji za složitý ze zcela jiného důvodu, a sice proto, že se dějí pokusy zařadit ji pod služební zákon, takže by dostávala pokyny přímo od vlády. Cituji směrnici Evropské unie, která zakazuje, aby pracovníci jakéhokoli regulačního úřadu přijímali pokyny od vlády; a pokud k tomu dojde, podám příslušný podnět k Ústavnímu soudu,“ prozradil prezident republiky.

„Nemocné děti, iráčtí křesťané a dost!“

Česko má přijmout tři nemocné syrské děti s rodinami a skupinu iráckých křesťanů, psala Zemanovi čtenářka PL. Připomněla následně, že prezident uvedl, že tato země je naše a není a nemůže být pro všechny. „Já bych nedramatizoval přijetí tří syrských rodin s nemocnými dětmi. Nedramatizoval bych ani přijetí několika desítek iráckých křesťanů, kteří jsou pronásledováni tamními muslimy, ale říkám jasně: A dost. Toto je všechno,“ uvedl rázně nejvyšší ústavní činitel.

„Jsem pro změnu jednacího řádu, která nevyžaduje souhlas Ústavního soudu, a pokud k takové změně dojde, nechť si opozice u Ústavního soudu stěžuje; a já ji mohu potěšit zprávou, že existuje judikát Ústavního soudu, podle něhož opozice nemá právo blokovat jednání Sněmovny,“ odpověděl Miloš Zeman na otázku, jak je možné, že demokraticky zvolená vláda nemůže schvalovat kvůli opozičním obstrukcím zákony.

NATO by mělo chránit hranice EU

„Proč NATO nechrání hranice EU?“ zněla další stručná otázka na hlavu státu. „Jsem pro to, aby podobně jako v Afghánistánu i v jiných zemích existovalo společné velitelství NATO, které by chránilo hranice Evropské unie. To, co se navrhuje dnes, tj. evropská pohraniční stráž v síle tisíce pětiset mužů, je karikatura pohraniční stráže, která by měla smysl pouze tehdy, kdybychom dospěli k názoru, že armády evropských členských zemí NATO mají pouze tisíc pět set mužů,“ navrhl prezident Zeman.

Jiného čtenáře PL zajímalo, zda by prezident podpořil sankce proti Polsku za kroky jeho nové vlády, jak o tom někteří hovoří? „Některé země kritizovaly nejprve vládu Viktora Orbána v Maďarsku, poté kritizovaly vládu České republiky, nyní kritizují vládu polskou a bude-li tento proces i nadále pokračovat, obávám se, že zůstanou v menšině a že se sami stanou předmětem oprávněné kritiky,“ konstatoval Miloš Zeman.

„Že za mnou stojí drtivá většina národa? Uvidíme ve volbách“

Zazněla i otázka ohledně prezidentské kandidatury a zda případně i mimo prezidentský úřad zůstane Miloš Zeman veřejně činný. „Řekl jsem mnohokrát, že své rozhodnutí, zda budu znovu kandidovat, oznámím v březnu 2017. Rozhodnu-li se kandidovat a budu-li poražen, pak strávím ve svém prosezeném houpacím křesle na Vysočině řadu šťastných chvil četbou knížek, které jsem si až dosud nestačil přečíst,“ reagoval.

Z následující odpovědi na jinou otázku ovšem vyplývá, že se kandidovat chystá. Konkrétně Zemanovi čtenář ParlamentníchListů.cz řekl, aby vydržel ve svých postojích a názorech, neboť za ním stojí drtivá většina českého národa. A co na to prezident? „Termín drtivá většina zní sice hezky, ale vždy říkám, že jediný skutečný výsledek šetření veřejného mínění jsou volby. Takže uvidíme, kdo za mnou stojí a kdo za mnou nestojí,“ sdělil čtenáři.