„Nám může být jedno, koho zvolíme. Když zvolíme idiota, tak čtyři roky jeho poslancování přežijeme s prstem v nose. Budeme totiž mít vždy co jíst a kde bydlet. Nejde o život. Přírodní národy si to ale nemohou dovolit, jim jde o život. Příroda je krutá a vůdce musí rozhodovat tak, aby kmen přežil. Kmen musí proto vždy zvolit toho nejlepšího. Třeba v Amazonii neexistuje třikrát a dost. Je jen jednou dost. Tam nemůže náčelník postavit vesnici v záplavové oblasti, protože by to pro jeho kmen byla katastrofa,“ vypráví o volbě vůdce mezi přírodními národy jediný Čech adoptovaný amazonskými indiány Mnislav Zelený-Atapana. Podle něj v civilizaci nikdy nebude čistá demokracie fungovat.

Tuzemští politici by v Amazonii vůdcovat nemohli

„Naši politici by ovládat přírodní kmeny nemohli. U nich se totiž nevládne, ale vede. Tuzemští politici stále jen něco přikazují. Tam to náčelník nedělá. Má přirozenou autoritu, protože něco umí a ví. Když vyhlásí válku, začne si jako první malovat válečné barvy a ostatní tak zjistí, že se kmen připravuje na válku. Když se staví nový barák, začne jako první dělat díru pro kmen. To je rozdíl od vládnutí tady. Zde nejde příkladem žádný politik,“ vysvětluje princip náčelnictví u přírodních národů. Zvolený náčelník také vybírá, kde se má lovit, kde postavit chýše a založit pole. Proto musí být zvolen ten nejlepší z hlediska duchovních, fyzických i morálních hodnot. Například náčelník Jawalapitů, jenž se jmenuje Aritana, prý takový je.

Podle Zeleného-Atapana, což v překladu znamená Zelený list, není pravda, že se náčelnictví dědí z otce na syna. „Nedávno jsem na Klárově viděl plakáty, že je potřeba čisté demokracie. Čistá a přímá demokracie funguje pouze u přírodních národů, tady ji dosáhnout nelze. Je možná v malých komunitách, kde se všichni znají. Když jdou indiáni do voleb, tak se nemůžou chovat jako tlučhubové, co žvaní nesmysly.  U nich jde opravdu o čistou demokracii. I když je v kmenu několik tisíc lidí, musí si vybrat toho nejlepšího. Všichni jsou na něm životně závislí. Syn náčelníka jde do voleb jako ostatní. Kdyby byl totiž idiot a vůdcoval, kmen je v průšvihu. Tam se fakt náčelnictví nedědí, jde o naši představu z Mayovek,“ pokračuje.

Sovětský svaz šel do háje. Přírodní národy jsou tu pořád

Lidské dějiny proto Zelený-Atapana nedělí klasicky na dobu prvobytně pospolnou, feudalismus, kapitalismus a další, ale rozděluje je pouze na dvě období. „Doba předakumulační a doba akumulační. První představují všechny přírodní národy, co neakumulují hodnoty, peníze, ani potraviny. Nic moc nemají, nic moc nechtějí. Jsou přirození a pořád šťastní. S neolitickou revolucí, kdy vzniklo zemědělství, ale začala doba akumulační. Dochází k růstu bohatství a majetku. S tím přichází tragédie, kdy jsme před koncem světa, protože stále žijeme na úkor přírody,“ podotýká etnograf s tím, že takzvaný civilizovaný člověk stále usiluje o rozvoj a vývoj, kdežto indián se chce mít stejně jako jeho otec a děd. My se snažíme o lineární vývoj, kdežto lidstvo se vyvíjí cyklicky.