V únoru přišel prezident Petr Pavel se svou iniciativou Munice pro Ukrajinu, v rámci které měla koalice západních zemí vedená Českem shánět pro ukrajinská bojiště dostatek potřebného vojenského materiálu.

Protože bylo zřejmé, že zúčastněné země samy potřebné množství munice vyrobit nedokážou, počítalo se od počátku s tím, že munice bude současně vykupována, a to po celém světě.

Podle původního slibu, který dal Petr Pavel Ukrajině, mělo být zajištěno 800 tisíc granátů. Další milion přislíbila Evropská unie. Český prezident slíbil, že naše země zároveň zajistí převoz materiálů z prodávajících zemí do ČR a pak na Ukrajinu.

V Česku se o průběhu operace příliš nepíše, exekutivní orgány v těchto případech odkazují na potřebu utajení před ruským nepřítelem. S touto argumentací bylo několik dní utajováno i přesné znění vojenské dohody mezi Českem a Ukrajinou, které vláda publikovala až poté, co uniklo na internet.

O tom, jak akce Munice pro Ukrajinu reálně probíhá, ale nyní podrobně píše švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Vídeňský dopisovatel Ivo Mijnssen ve svém textu popisuje, jak musely být původní ambice Pavlovy iniciativy výrazně korigovány.

První dodávka „Pavlových granátů“, jak deník celou akci nazývá, byla poskytnuta až v červnu. Českou vládou široce medializovaná předávka měla zahrnovat 45 000 kusů. Dalších 100 tisíc má být dodáno do konce srpna, do konce roku by mělo být doručeno půl milionu granátů.