"Nic nepotřebujeme, není nám zima, je nám tu dobře," odpovídá Julek, který zde pobývá už čtyři roky, na otázky sociálnímu pracovníkovi z ostravského magistrátu Záviši Pavlasovi. "Sociální dávky dostávám, ale na ubytovnu nepůjdu, nejsem zvyklý dodržovat ten jejich řád," říká Julek s tím, že s dalšími spolubydlícími drží služby a vzájemně se kontrolují, aby neumrzli. "Je nás tu celkem pět, ale jedna paní je teď na ubytovně, takže jsme čtyři, " odpovídá na dotazy novinářů. Dovnitř však nahlédnout nikoho nepustí.

Sociální pracovníci ostravského magistrátu chodí do terénu za bezdomovci celoročně, v zimním období však dvakrát týdně. Pomáhají s vyřízením dávek, dokladů, upozorňují na možnost přespání v teple ubytovny. Úzce spolupracují se strážníky městské policie a sociálními pracovníky Armády spásy, kteří za lidmi bez přístřeší chodí denně. Informace si vzájemně předávají.

"Od nového roku mají na starosti bezdomovce jednotlivé městské obvody a jejich sociální pracovníci, ale nedá nám to, abychom do terénu nešli. Potřebujeme vědět, jak se situace vyvíjí, kde se nám kdo přestěhoval, jak jsou nemocní," řekl ParlamentnimListům.cz Pavlas. Odhaduje, že na území města je na 70 podobných míst s příbytky bezdomovců. "Ale mění se to. Občas se někdo s někým pohádá, tak se od sebe odstěhují,  nebo někomu jeho příbytek shoří," vysvětlil Pavlas. Celkem je podle oficiálních statistik v Ostravě na 800 bezdomovců. Jejich počty v posledním období rostou.

Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE

Cesta zpět je zatraceně těžká

"Ne všichni mohou za to, že se ocitli na ulici a cesta zpět je zatraceně těžká," řekl Pavlas, který na sociálním odboru magistrátu pracuje od roku 2004. "Velmi těžkou situaci mají například lidé po výkonu trestu, kteří nemají žádné rodinné zázemí a nemají se kam vrátit. Práce se shání čím dál obtížněji, se záznamem v rejstříku ještě hůř a na bydlení chtějí majitelé několika měsíční kauci. A na to ti lidé skutečně nemají," vysvětlil pro ParlamentniListy.cz sociální pracovník Pavlas.

Od posledních změn v letošním roce dělá metodika. Práce je to podle jeho slov zajímavá. "Na jedné straně člověka těší pocit, že může někomu pomoct. Na druhé straně společnost se musí zajímat i o tyto lidi a mít informace, aby mohla adekvátně reagovat. Velmi špatné by bylo, kdyby se nám například nekontrolovaně roznesla nějaká vážná nemoc. Musíme tedy dělat i jakousi prevenci," řekl Pavlas, podle kterého strážníkům tito lidé toho moc neřeknou. Přece jenom na ně působí jako represivní složka.

„Ale ani my trestnou činnost netolerujeme, pokud se s ní v terénu setkáme, nahlásíme ji,“ říká Pavlas. Další bezdomovec, třiapadesátiletý Jiří, bydlí kousek dál v garáži. "Sociální dávky dostávám, ale teď v lednu jsem je dostal s třítýdenním zpožděním, je to bordel, " stěžuje si. Na otázku ParlamentníchListů.cz, jak si přebírá dávky, když nemá trvalou adresu a bydlí v garáži, odpovídá: "Chodím na sociálku na Husovu ulici do Ostravy, tam mi řeknou, kdy přijdou peníze a pak si zajdu na poštu." Jak vysvětluje sociální pracovník Pavlas, všichni tito muži mají doklady a také vyřízeny sociální dávky. Žijí si svůj život a tvrdí, že jsou spokojeni.

Přes dvacet let žije po garážích na ulici

Jiří se dostal na ulici už v roce 1991, kdy přišel o práci a neměl na nájem. "Dělal jsem na expedici v poštovní novinové službě, pak na koksovně. Dnes už mne ale nikdo nezaměstná, protože mám zdravotní omezení. Přilepšuji si sběrem šrotu, ale v těchto mrazivých dnech se to nedá, tak teď mám pauzu," říká Jiří. Garáž, ve které běžně bydlí, patří ženě, která si ji koupila a nechává ho v ní bydlet. Topení v ní však nemá, proto se nastěhoval do jiné garáže ke kamarádovi. Topí si malými kamínky, dřeva mají dost a společnost jim dělají dva psi.

"Na Armádu spásy a Charitu nehodím, já si vystačím. Mám vše, co potřebuji. Jsou potřebnější než já," mávne rukou: "A co nám tady chybí? Máme tady i teploměr, ráno bylo mínus 15, teď je jenom mínus deset."

Město Ostrava přispívá každý rok na sociální služby pro osoby bez přístřeší částkou 12 414 tisíc korun. Ve městě v současnosti funguje pro tyto lidi 352 míst v azylových domech, z toho je 136 pro muže a 216 pro ženy a ženy s dětmi. Jejich kapacita je naplněna. Další možnost přečkat mrazivé dny skýtají noclehárny s kapacitou 134 míst. Jejich obsazenost však kolísá, běžně bývají obsazené z 80 až 90 procent. Vedle nocleháren fungují také nízkoprahová denní centra.

Ostrava bude mít Domov se zvláštním režimem

Celoročním problémem však podle náměstka primátora Martina Štěpánka (ODS) zůstává poskytování sociálních služeb lidem bez domova, kteří jsou nemocní nebo již dlouho žijí na ulici. Jedná se o imobilní osoby anebo s duševním či jiným onemocněním. Pro tyto lidi by měl být ještě letos v Ostravě na Zukalově ulici otevřený Domov se zvláštním režimem, na který ostravský magistrát dostal evropské dotace. Domov vyjde na 26 milionů korun a stavět se začne už v květnu.