Teror v Paříži – dovedeme a chceme mu účinně čelit?

Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se člověku zdálo. Myslím, že není třeba, a ani nechci popisovat formy a cíle teoretických akcí. O tom byly napsány knihy a v těchto dnech máme možnost slyšet mnoho obdobných relací. Není tudíž na mně, abych poskytl další popis a informace.

Teror je nepřijatelný a neomluvitelný, což v naší mediální a politické sféře není tak jednoznačné. Právě z tohoto hlediska se chci zmínit o některých případech.

Problém je v hledání řešení, či alespoň omezení tohoto dávno historického způsobu politického boje. Organizovaný teror, a to je náš dnešní problém, má svoji sílu, ale zároveň v něm je i prvek prozrazení. Je to způsob jednání, které je nutno jednoznačně a univerzálně odmítat. Teror nemůže být omluvitelný. Ani když chápeme jeho cíl.

V dnešní světové politické situaci opírají Spojené státy své akce (označené jako protiteroristické) všude, kde k nim přistoupily, o Chartu OSN, neboť se pokládají za zemi napadenou (11. září), a vedou tudíž v podstatě obrannou válku. K tomu nepotřebují rozhodnutí Rady bezpečnosti. Není to, jak víme, tak jednoznačné, a navíc v podstatě ve všech případech je to i neúčinné. Vzpomeňme na Kosovo a UČK, kterou prohlásily za teroristickou organizaci, aby zanedlouho podpořily její vládu. To je něco o politice.

Vzpomeňme na období, kdy se podařilo uplatňovat tendenci neocons, a nejen amerických, třeba ve změně přístupu k Ruské federaci, což i naše obdobné politické skupiny přivítaly nejen s pochopením, ale i nadšením. Mám na mysli jednorázové vyhoštění 50 (slovy padesáti) zpravodajských ruských důstojníků z Washingtonu. Protože tolik lidí nelze „chytit red handed“ – při činu najednou, byl to jednoznačný politický akt, kterým se měla ukončit dřívější vzájemná spolupráce, a to nejenom zpravodajských služeb.

Po krátké době nato přišel teroristický útok 11. září. Američtí zpravodajci okamžitě dorazili do Moskvy (chtělo by se říct „kolenačky“) s omluvou a nabídkou další spolupráce. Vzpomeňme dále na Bostonský maraton a teroristický útok vedený dvěma Čečenci. Nakonec se ukázalo, že ruská strana předala dávno před akcí dokumentaci, dle které byli oba vysláni do USA jako teroristé. A byl zde opět pravděpodobně politický prvek, který nedovolil správné vyhodnocení předaných informací.

Chci tím zdůraznit výlučnou roli zpravodajských služeb a jejich spolupráci právě při čelení teroristickým hrozbám. Nedávno před několika týdny proběhla světem zprávička o uzavření nové smlouvy mezi zpravodajskými agenturami obou zemí, a to v době, kdy my, a nejen my, rozviřujeme rusofobní kampaň a pěkně důrazně. Nejenom tradičně naše média, ale vezměte si poslední zprávu BIS, jak vyhrožuje a bouří proti jakémukoliv kontaktu s RF, např. jejich vědci, studenty i obchodníky. Neskrývá se právě u nich podpora terorismu, když vylučují i v podstatě jedinou účinnou formu boje proti němu?

Po právu nám byly připomenuty z historického pohledu různé teroristické akce Čečenců i v Ruské federaci (Beslan a zabíjení dětí). Neměli bychom si také vzpomenout, jak naši novináři tyto akce s pochopením komentovali? To by bylo velmi poučné, když stále, a zvláště v LN, téměř expertně působí! Lze tomu rozumět tak, že teror může být pochopitelný, a snad i omluvitelný a dobrý v naší mediální kariéře?

Ne nemůže. Ani v Paříži. Ani v Sýrii, kde francouzská letadla bombardují. Ani dnes v Brně a zítra možná v Praze.

• TÉMA: Teror v Paříži