„Mě osobně na GM potravinách děsí, že nejsou dostatečně validní dlouhodobé studie o jejich vlivu na lidské zdraví. Historie nás učí, že stejnou chybu udělal svět, když používal insekticid DDT bez dostatečných informacích o jeho účincích, když dopustil kontaminaci životního prostředí polychromovanými bifenyly,“ uvedl před časem  na toto téma lídr kandidátky Věcí veřejných do Evropského parlamentu Radek John. Nutno dodat, že i jemu se toto téma zalíbilo a hojně jej používal v předvolebních vystoupeních.

Připomínal v nich i to, že právě zmiňované DDT se v padesátých letech s klidem používalo na dětské vši, malárii či tyfus. „A dnes víme, že mimo jiné negativní účinky je DDT přímo genotoxické - tedy že může způsobovat nepřirozené mutace a růst nádorů. V současnosti se GM potraviny sice u nás neprodávají ve velkém, v podstatě se dá najít na trhu jen pár olejů, ale potravinová nesoběstačnost EU už teď způsobuje, že se sem dováží velké množství geneticky modifikovaných krmiv z Ameriky a Asie,“ varuje John. A není sám. Hojně zmiňované jsou takzvané GM potraviny i Stranou zelených. Objektivně je však na místě dodat, že zdaleka nejde jen o téma řešené v české kotlině. Čas od času o něm zcela vážně diskutují i nejdůležitější státníci a politici světa.

U GMO je nejnebezpečnější prý to, že nemusí podle odborníků stačit ani deset let jako důkaz, že nejsou zdraví škodlivé. Testovat se totiž musí opravdu dlouho. Jistým varováním je, že všechny evropské státy kromě čtyř, mezi kterými je i Česká republika, pěstování těchto GM potravin zakazují. Další státy z uvedeného čtyřlístku jsou Španělsko, Portugalsko a Rumunsko. „To se dokonce řadě jiných států líbí, protože ten pokus, jestli to zdraví škodí, nebude prováděn na jejich občanech,“ varuje v těchto souvislostech Radek John.

Genetika je zázrak

Pravdou je, že moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen „bohům": Umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

Navíc - geneticky modifikované potraviny nejsou tak úplně něco nového. Svým způsobem jsou GMO prakticky ve všem, co jíme. Tedy pokud nepatříme k lesním tvorům žijící v ústraní, pojídajícím výhonky v lese, případně uštvanou divokou zvěří. Genetickou informaci organismů totiž člověk cíleně mění tisíce let: Dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

Jako mnohé, co není zcela jasné, to tedy zákonitě vyvolává obavy, spekulace i řadu konspiračních závěrů. Mimo jiné se tímto tématem zabývá ve své slavné knize Co nesmíte vědět i Michael Morris - spisovatel, který upozorňuje na řadu ukazatelů, které podle něj nasvědčují globálnímu spiknutí a snaze ovládnout lidstvo - třeba i genetickými machinacemi.

Člověk vtiskuje přírodě vlastní tvář

Ovšem pojďme dál cestou lehce dohledatelných faktů bez příměsi tajemna či hledání špatných úmyslů. Moderní člověk si přírodu přizpůsobuje a stále více jí vtiskuje svou vlastní tvář. V žádné jiné oblasti se to neděje invazivněji než v genovém inženýrství. Manipulace s genetickou strukturou rostlinných, nebo dokonce i živočišných druhů ale nastoluje řadu vážných etických otázek a vyvolává diskuze, v nichž se laik ne vždy orientuje.

A tak je dobré vědět, že genetické inženýrství představuje něco zcela odlišného: Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou vytvářeny manipulací s rostlinnou DNA, do níž se vkládají cizí geny, běžně i živočišné.

Tím pádem mají takto geneticky pozměněné rostliny vlastnosti, co dříve neměly: Mohou například rychleji růst, kvést či nést plody v jiném ročním období, obsahují více živin, přežívají sucha nebo slanou půdu, zabíjejí škůdce, odstraňují chemikálie z půdy nebo odolávají insekticidům či pesticidům.

Dva okruhy otázek, dva tábory odlišných názorů

Logicky se pak objevuje otázka, jaký vliv mají rostliny GMO na lidi, kteří je jedí, ale i na ostatní živé organismy v jejich blízkosti a potraviny, které se z nich vyrábějí. Debata se tak soustřeďuje na dva okruhy otázek: lidské zdraví a dopad na životní prostředí.

A samozřejmě rozděluje lidi (i odborníky) na dva tábory. Jedni v tom vidí zlo, druzí naději proto, aby se i lidé v budoucnosti mohli nasytit.

Vliv na zdraví?

Stejně jako Radek John ve své předvolební kampani u tohoto tématu poukazoval na skutečnost, že sice dosud nebyl prokázán vztah mezi konzumací GM potravin a jakýmkoliv zdravotním problémem, ale riziko stále může přetrvávat, příznivci genetického inženýrství považují tyto názory za zbytečně vyhrocené emoce. Důvody k jakémukoli znepokojení jsou podle nich údajně zanedbatelné a v žádném případě nepřeváží nad výhodami, které vylepšené plodiny mohou lidstvu přinášet. Zvlášť právě hlavně, vezme-li se v potaz stále rostoucí světová populace a očekávané problémy s její výživou. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Science navíc celosvětová produkce některých zemědělských plodin klesá, a to v důsledku klimatických změn. GM plodiny se tak nabízejí jako záchranné řešení.

Odpůrci genetických manipulací vyžadují ale další výzkumy, poněvadž se GM plodiny komerčně pěstují teprve od r. 1996. A existuje jeden výzkum, který nebezpečí naznačuje. Jistý Dr. Arpád Pusztai dával žrát krysám GM brambory obohacené lectinem. Na rozdíl od jiných brambor obohacených lectinem vyvolávaly GM brambory změny se zdravotními následky na vnitřních orgánech krys. V britském televizním pořadu proto následně tento vědec varoval před možnými následky pro lidské zdraví a trochu populisticky sdělil, že z jeho pohledu byli konzumenti využíváni jako pokusní králíci.