„Tohle tedy není zrovna lehká otázka! Žijeme v době objevů, enormního rozvoje vědy a techniky, éry digitalizace. Ale je to podstatně jiné, než tomu bylo ve století devatenáctém! Tehdy ještě lidé zvládali vše sledovat. Uměli se z toho i radovat. Opravdový vzdělanec, vědec, cestovatel, byl elitou. Dnes na to máme spíše jisté blonďaté zpěvačky, modelky, herce, sportovce. Rozhodující však není ani tak jejich skutečný výkon či tvorba. Ale výše příjmů, počet skandálů, jejich mediální obraz,“ říká na toto téma ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Koskuba.

A dodává, že jsme zaplaveni obrovským množstvím informací, ale neumíme se v nich orientovat. „Jejich kvantum už nezvládáme. Podstatné mizí mezi nepodstatným. Ona totiž i každá operační paměť standardního počítače má své limity. Natož mozek člověka. A tak si neradi připouštíme, že svým způsobem lidstvo „blbne“. Nepřipouštíme si, že za této situace jsme vystaveni pochopitelnému tlaku, kdy snadněji přijímáme hlavně to, co se do nás natluče. Pokud možno rychle a snadno. Na to máme třeba reklamy, ale hlavně média. Mimochodem, dříve ke gentlemanovi i střední vrstvě patřily noviny. Dnes civíme hlavně na TV, či monitor počítače, tabletu, chytrého telefonu. Spíše než o kvalitní a důsledné zpravodajství horlivého zaníceného novináře jde o senzaci, show či bulvár. Nejlépe vše dohromady. A o to taky jde. Masírováni jsme nepřetržitě. Žijeme v epoše „mediokracie“. Pozitivního je pomálu, zato katastrofy táhnou,“ konstatuje dále poslanec Jiří Koskuba.

A dodal, že kapitalismus opravdu prodělává svou těžkou a vleklou krizi. Nůžky mezi bohatými a chudými se nepředstavitelně rozevírají. Střední třída chudne a mizí.

„Z termínu sociální stát se pro mnohé stalo sprosté slovo. Neříkám to jen proto, že jsem socan. To je fakt. Americký sen, kdy jednomu z miliónů se podaří zázračně zbohatnout, již miliardám lidí jako jediná naděje na přežití stačit nemůže. Pravda, zrovna u nás se právě nyní vskutku často bohatne přímo „zázračně“! Ale všichni vědí, že zhusta nejde o žádný zázrak. Spíše o lumpárnu. Stejně tak je naivní si myslet, že jinde je to jiné. Že tahle Země svými zdroji umožní žít všem více než 7 miliardám lidí stejně, podle našeho západního vzoru.  A taky proto pod rouškou šíření demokracie jde většinou totiž hlavně a jenom o byznys. Asi se hodnoty společnosti změnit musí. Nebo se vrátí ty tradičnější. Prachy přece nemohou být tou jedinou vymožeností!“ myslí si Koskuba. Doplňuje však to, že recept, i když je felčar, na efektivní změnu systému nemá. „To bych byl génius a jistě bych pak sehnal dost podpisů na to, aby mezi kandidáty na prezidenta přibylo další jméno. Ne-li rovnou na prezidenta zeměkoule,“ zakončuje první téma s nadsázkou Koskuba. 

Kubera: Můžeme čekat globální celosvětový chaos

Podle Jaroslava Kubery kapitalismus, tak jak o něm máme představu, už dávno neexistuje. „Lidstvo se vzájemně okrádá, možná je to lidská podstata. Ovšem dá se skutečně očekávat, že na konci tohoto přežívajícího způsobu systému může být globální celosvětový chaos,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor.