Jiří Kajínek se svému profilu na Youtube.com věnuje pravidelně a pečlivě. Co týden nahrává své vzkazy, často přesahující dvacetiminutovou stopáž. Nejinak je tomu v příběhu z konce listopadu, který na zmíněných stránkách najdete pod názvem Podivnosti vězeňství. Oproti ostatním videím zaznamenal desítky tisíc diváků. O co v něm jde?

O muži, jehož Kajínek několikrát osobně poznal.

„Byl prototypem násilníka. Byl to takový kluk, který byl sám od dětství v dětském domově, kde ho všichni mlátili, znásilňovali, takže on když byl velký, tak dělal to samý těm druhým, a když jsem mu říkal: Pavle, proč něco takovýho děláš? Tak mi říkal: Jo, když mě takhle trápili, tak já jim to vracím. Byl to idiot, řekněme si to na rovinu," konstatuje s upřímností sobě vlastní Jiří Kajínek. A v popisu konkrétních, byť často šokujících skutečností pokračuje.

„Tenhle člověk se jmenoval Pavel Baniak. Pavla Baniaka jsem potkal poprvé někdy v roce 1990 a potom jsem ho potkal opakovaně a naše setkání proběhlo stylem, že nás sestěhovávali do jedný velký cely a já jsem tam přišel dřív, byl jsem tak asi druhej nebo třetí a mělo nás tam být asi osm nebo deset a já jsem si vzal svoje věci, byly tam patráky, to, co znáte z filmů, dvě postele nad sebou, já jsem si dal dolů na jednu postel svoje věci, tomu se říká koule, každý si přitáhne svoji kouli nebo dvě koule, v dece zabalené věci. Takže jsem tam přišel, položil věci, začali přicházet další vězni a pak se najednou ve dveřích objevil štíhlý, vysoký kluk, kterej se vešel sotva do futer. Baniak nebyl abnormálně silnej ani svalnatej, ale byl vysokej a zastrašoval lidi silou. Kamarádil se s člověkem, kterej byl taky silnej, ještě silnější než Baniak a oni vytvářeli takovou dvojici, kdy po Praze strašili lidi, vydírali je."