Vláda nedávno ve Sněmovně narazila s novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, který měla původně předložit kvůli umožnění vzniku evropského covid pasu. Ten má lidem usnadnit cestování do zahraničí poté, co se buď nechají očkovat, otestovat, nebo covid-19 prodělají. Jenže návrh novely šel mnohem dál a výrazně se týkal i omezování společenského života v České republice. 

Ústavní právník Zdeněk Koudelka naznačuje, že takové zákonné nástroje by nás posunuly k totalitním režimům, kterým jsou podobné praktiky vyčítány. Ze formulací v návrhu zákona je prý vidět rukopis již bývalého ministra Petra Arenbergera. „Ten návrh novely byl zase o dalších zákazech a omezování a vycházel z Arenbergerova pojetí moci jako jednostranných příkazů a zákazů občanům,“ míní právník.

„Pokud jde o myšlenku covid pasu, vzhledem k tomu, že některé státy budou zřejmě potvrzení o očkování vyžadovat, je správné, aby Česká republika dobrovolně umožnila občanům získat potvrzení v Evropskou unií standardizované formě o tom, že byli očkováni. Když chce někdo do ciziny, daný stát to požaduje, my můžeme našim občanům vyjít vstříc. Takto pojatý zákon zavádějící covid pas je v pořádku, ale Arenberger za svého fungování do zákona zavedl, že covid pas bude podmínkou k tomu, aby lidé u nás v republice mohli využívat služby nebo dokonce chodit na uzavřené akce jako členové,“ sděluje.

Omezení by prý mohlo dopadnout i na podobu předvolební kampaně. „Týkalo by se to třeba i setkávání členů politických stran. Podle tohoto Arenbergerova návrhu by Ministerstvo zdravotnictví mohlo stanovit, že na politické schůze nebo na volební mítinky mohou pouze lidé, kteří mají covid pas. U nás přece existují politické strany, které programově odmítají tuto covidovou hysterii. Šlo by o popření programu těchto stran,“ uvádí konkrétní příklad.

„Nejdůležitější je, aby z návrhu novely vypadlo všechno, co chce omezovat naše občany na našem území, zakazovat jim vstup na nejrůznější akce či využívat služeb. Zůstat by tam mělo jenom to, že na základě dobrovolné žádosti může náš občan obdržet potvrzení, aby se jím prokázal v cizí zemi, která to vyžaduje pro vstup na své území,“ má jasno docent Koudelka.

Jednoznačně jde podle něho mluvit o tom, že je státem řízené vylučování zdravých občanů z normálního života. „V současné podobě jde o segregační nástroj, protože by tato podoba zákona stanovila, že na některé služby a akce mohou chodit jenom lidé s očkováním, případně lidé, co se neustále nechají testovat. Jde o nástroj, jak lidi donutit k formálně dobrovolnému očkování a znepříjemnit jim běžný život tak, že se dobrovolnosti podrobí. Asi stejně, jako se před rokem 1989 lidé dobrovolně podrobovali chozením do prvomájových průvodů. Ministerstvo zdravotnictví za Arenbergera při psaní tohoto návrhu v zásadě přiznalo, že současná právní situace jim takové právo nedává. Oni to ale přesto v mimořádných opatřeních využívali. I toto ustanovení bylo napadeno u Nejvyššího správního soudu, který zatím nerozhodl. Žádný zákon nedovoluje správnímu úřadu, kterým je i ministerstvo, říci, aby lidé, kteří chtějí chodit třeba do restaurací, se podrobili očkování nebo testování,“ vysvětluje dále právník.

Souhlasí s výkladem, že některé navrhované pasáže zákona dávají vládě i dalším budoucím vládám do rukou bianko šek a bylo by na dané vládní garnituře, o jakých zákazech by rozhodla, a to i v případě, že by možná budoucí epidemie pouze hrozila. Přičemž znaky podle čeho se tato hrozba epidemie posuzuje, už zákon nestanovuje. Podle ústavního právníka jde o perzekuční nástroje vůči občanům.