Ekonomové musí hledat východiska z pasti likvidity, kdy jsou všechny standardní hospodářsko-politické nástroje podpory hospodářského růstu za daných fiskálních omezení prakticky vyčerpány. „Česká republika je vedle Maďarska jedinou zemí střední Evropy, která se potýká s recesí. Vláda se soustřeďuje na snižování konsolidovaného fiskálního deficitu. Česká národní banka nastavila svoji klíčovou úrokovou sazbu na 0,1 procenta, tedy takřka na nulu,“ popsal složitou situaci Pavel Mertlík, rektor Bankovního institutu vysoké školy.

Právě Bankovní institut vysoké školy inicioval uspořádání mezinárodní vědecké konference v Praze s tématem „Ekonomický růst, očekávání a nástroje“. Hlavním zahraničním hostem je Jens Matthias Arnold, který působí jako expert Ekonomické sekce OECD v Paříži a také jako hostující profesor na prestižní francouzské univerzitě Sciences Po. Před příchodem do OECD působil několik let ve Světové bance ve Washingtonu.

Reforma daňového systému a kvalita vzdělávacího systému

Česká republika by se jako členská země OECD měla podle Jense Arnolda co nejvíce inspirovat doporučeními, která pro ni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj každý druhý rok zpracovává. „Sám nejsem odborníkem na Českou republiku, ale vím, že jí byla doporučena reforma daňového systému. To znamená ve větší míře se zaměřit na vyšší výběr majetkových daní a také daní, které jsou spojeny se znečišťováním životního prostředí,“ konstatoval expert Ekonomické sekce OECD na adresu naší země.