Největší část akce byla věnována našemu prvnímu polistopadovému prezidentovi. Jeho mluvčí a autor biografie se snažil účastníkům besedy přiblížit Havlovu osobnost i nejdůležitější politické kroky, které musel podniknout.

„Havel sice podporoval zásah NATO proti Srbsku a Miloševičovi, ale nikde v jeho proslovech nenajdete ten okřídlený výrok, který se mu často připisuje, že chce ‚humanitárně‘ bombardovat Bělehrad. To by nikdy neřekl, nebyl přece idiot. I když ty problémy s Kosovem dodnes přetrvávají, tak se tenkrát alespoň podařilo zastavit masové zabíjení, kdy při válce v Jugoslávii zahynulo 200 tisíc lidí a 2 miliony jich přišlo o své domovy. Za politiku země v Česku ale odpovídá vláda a souhlas s vojenskou intervencí tehdy podepsal její premiér, nynější prezident Zeman, i když dnes Havla za to sám kritizuje,“ vysvětloval někdejší politik na dotaz z publika.

Michael Žantovský pak i krátce popsal Havlovu osobnost: „On byl především vlídný a velmi laskavý člověk, který nedokázal být tvrdým manažerem. Jeho způsob řízení byl proto poněkud netradiční, místo toho, aby někomu něco nařídil udělat, tak se svěřil, že si s určitým problémem neví rady a všichni kolem něho se pak předháněli s řešením. My jsme spolu vždy dobře vycházeli, i když samozřejmě přišly názorové střety, nejvíce asi v roce 1992, kdy se už schylovalo k rozdělení Československa a kdy také začalo docházet k prvním korupčním skandálům. Já jsem ho vždy nabádal, aby byl obezřetnější při jednání se svými politickými rivaly, což mu moc nešlo.“

Velvyslankyně USA nebyla vůbec v obraze

Účastníky besedy také zajímalo zákulisí Havlovy kandidatury na prezidenta a jeden z přítomných se zeptal, zda mu k nejvyššímu politickému postu dopomohla lobby z USA. „Havel nechtěl být prezidentem, všichni kolem něj ho k tomu ale přemlouvali. Spojené státy na to neměly vliv i proto, že dostávaly od svých diplomatů naprosto nepřesné informace o situaci v tehdejším Československu. Například jejich velvyslankyně, dětská herecká hvězda Shirley Temple informovala americkou vládu 8 dní před 17. listopadem 1989, že lidé jsou v ČSSR s životními podmínkami spokojeni a že nějaké převratné změny u nás nelze očekávat. Byla to velmi sympatická, ale nepříliš zkušená a bystrá diplomatka,“ konstatoval publicista a někdejší politik.

V průběhu besedy pak přišly na přetřes i nejaktuálnější problémy české a světové politiky jako migrace a vztahy s Čínou a Ruskem. „Nařizované kvóty uprchlíků jsou naprostým nesmyslem. To určitě dobře chápete zvláště v Moravskoslezském kraji, kde v 50. letech dostávali lidé nucené umístěnky do dolů a hutí, ve kterých nechtěl nikdo moc pracovat. Něco podobného teď provádí Evropská unie, a proto země Visegrádské čtyřky se tak brání, jelikož si podobných nařízení užily dost za totalitních režimů. Na Západě to nechápou, protože něco podobného nezažili. Je naivní si myslet, že ti lidé zůstanou na stejném místě, které jim Brusel určí, a nepůjdou tam, kde se budou mít lépe,“ uvedl Michael Žantovský. Ten také nabádal k větší opatrnosti při přijetí Číny do zóny volného obchodu, na což by mohla podle něj doplatit zejména řada evropských výrobců oceli, protože asijský gigant ji umí vyrábět laciněji a nyní má s jejím exportem poměrně velké problémy.

Clintonová není samozřejmým vítězem voleb

Bývalý velvyslanec v USA také dostal otázku, jak tipuje výsledek prezidentských voleb v nejvlivnější světové velmoci. „Dříve se mi celkem dařilo uhádnout vítěze amerických voleb, v posledních letech jsem se ale začal plést, takže už teď nerad tipuji. Jenom bych chtěl říct, že si nemyslím, na rozdíl od některých politiků ve Spojených státech, že naprosto suverénním vítězem se stane Hillary Clintonová. Ona bude muset s Trumpem svést velmi tuhý boj. USA snad takovou situaci ještě nikdy nezažily, aby jedním z hlavních kandidátů byl člověk, kterého jeho strana moc nepodporuje a který ani nejde s hlavním politickým proudem,“ prohlásil Žantovský.

Ten současné vztahy Ruska a Evropy nepovažuje až za tak dramatické, jak se prý někdy popisují v médiích. „Rusko bude vždy představovat svou velikostí i mocenskými zájmy určitý problém pro evropské politiky. Pokud je bude řešit jednáním je to v pořádku, nemůže však bořit standardní diplomatické normy takovým způsobem, jako byla anexe Krymu. Nicméně i tak ho nelze srovnávat s bývalým Sovětským svazem a nynější situaci přirovnávat ke studené válce. Rusové mají také dost svých ekonomických problémů s nízkou cenou surovin, které vyvážejí, a také se zdravím i poklesem porodnosti u své populace oproti jiným národům, jež v jejich federaci žijí,“ dodal někdejší diplomat.

V samotném závěru besedy se také vyjádřil k blížícím se prezidentským volbám v ČR: „Přál bych si, aby se novým prezidentem stala především zodpovědná osobnost, která si jen nehraje na vlastním písečku a bude svým lidským způsobem i pokorná. Nebude zpupná a nesníží se k urážkám a tupení svých případných odpůrců. Právě takovým prezidentem byl Václav Havel.“