„Boj se nevede proti individuálnímu zneužívání mediální svobody, které lze soudit podle občanského zákoníku, nýbrž proti médiím jako celku a abstraktnímu pojmu. Čili svobodě slova. Zkuste na to prezidenta upozornit a vynadá vám, že omezujete svobodu slova jeho. Zkuste na to upozornit pseudpravicové pseudokonzervatní antimediokraty a vynadají vám do pravdoláskařů a posluhovačů satanského globalistického spiknutí. Zkuste požádat vládní a parlamentní politiky, aby se médií zastali, a čekejte donekonečna. Že by se jim všem antimediální válka hodila do krámu? Prožíváme největší spiknutí proti svobodě slova od pádu komunismu,“ napsal na serveru Česká pozice spisovatel a dramatik Banjamin Kuras.

Kdo je větší hrozbou pro demokracii? Politici, nebo média?

Podle něj politici vnímají média jako hrozbu pro svobodu slova a je tedy třeba jejich roli omezit. „Národ to baští i s navijákem. Zapomněl, že mezi tou chamradí novinářskou a chamradí politickou jsou dva důležité rozdíly: Novináře můžete nečíst nebo vypnout, politici jsou na váš každodenní život přisátí jako pijavice. Novináře za tu jejich manipulaci a mystifikaci platí všelijací ti globalističtí spiklenci, politici žijí z vašich daní,“ pokračuje Kuras.

Největším ohrožením demokracie proto podle něj vždy byli politici toužící omezovat média. „Těmi se dnes všechny demokracie hemží a ti na naši svobodu všude útočí,“ doplnil spisovatel.

Komplot proti médiím neexistuje

Mediální poradce a sociolog Vojtěch Bednář to však vidí jinak. „Já se domnívám, že na obou stranách jsou lidé, kteří dělají svoji práci. Politici mají v novinářích tendenci vidět nějaké spiknutí, což je přirozené vzhledem k jejich zaměstnání. Jenže úplně stejně mají někdy tendenci vidět novináři to spiknutí v těch politicích,“ řekl ParlamentnímListům.cz.