Předseda lidovců Marian Jurečka poněkud zapomíná, že je už téměř půldruhého roku i ve funkci místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí. Jinak by nesahal k praktikám, které se neslučují s výkonem těchto funkcí. Jak informovala MF Dnes, použil jich ve chvíli, kdy se chtěl zbavit generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona. Pod ním byla horká židle už ve chvíli, kdy odeslal na ministerstvo zprávu, že potrestá za šikanu podřízených bývalou šéfku pobočky Úřadu práce v Liberci Kateřinu Sadílkovou a že si případ přebírá policie. Dotyčná se ovšem mezitím vyšvihla do křesla ministrovy náměstkyně, a tak se dalo předpokládat, že s ředitelem úřadu práce bude učiněn krátký proces.

Ale k tomu, aby zaměstnance pracujícího podle zákona o státní službě ministr práce odvolal, potřeboval pádné důvody, což by přes veškerou mediální kritiku, kterou na hlavu šéfa úřadu práce sesílal, nejspíš nestačilo. A tak si Viktora Najmona pozval a učinil mu nabídku za podmínky, že v klidu odejde. Snažil se ho nalákat na mimořádnou odměnu v nespecifikované výši a na standardní posudek. Druhou stranou mince byla výhrůžka, že pokud tuto nabídku nepřijme, bude stejně vyhozen, ale navíc dostane špatné služební hodnocení a bude mít problém najít si jinou odpovídající práci. Protože ředitel úřadu práce tušil, že ho ministr Jurečka hodlá propustit, pořídil si z rozhovoru nahrávku, kterou ve čtvrtek zveřejnil iDnes.

Pohrůžka následků, pokud nebude nabídka přijata

Podle právníka Tomáše Nielsena z advokátní kanceláře Nielsen Legal má tento případ vícero zajímavých aspektů. „Pokud odhlédnu od těch spíše politicko-personálních, které podle některých novinových článků mohou zasahovat do nejvyšších pater vedení MPSV, tak z právního hlediska je podle mě situace celkem jasná. Ministr Jurečka tvrdí, že měl důvody k odvolání generálního ředitele Úřadu práce ČR Najmona. Ten se proti tomu brání u soudu. Až sem to není nic neobvyklého. Pokud jde o nabídku jakési odměny, dovedl bych ji snad ještě obhajovat v případě soukromé firmy, protože zaměstnavatelé vědí, že spory o neplatnost výpovědi nejsou jednoduché, a tak se tomu snaží bránit dohodou, byť za cenu ústupků. Musí jít ale o úroveň jakési korektní nabídky na skončení pracovního poměru dohodou, ne o výhrůžky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Nielsen.

Přitom ale zdůrazňuje, že ve státní správě je situace úplně jiná. „Zde něco podobného považuji za naprosto nepřípustné a skutečně mi to zavání jakousi formou úplaty za mlčení, nebo nepřijatelného nátlaku v situaci, kdy si ministerstvo není jisto, zda odvolání ředitele před soudem ustojí. Tady přece podle té nahrávky už nejde ‚jen‘ o nabídku zvláštní odměny, ale i o pohrůžku následků, pokud nebude přijata. Tohle už není vyjednávání, navíc něco podobného do státní správy prostě jednoznačně nepatří. Zvlášť v situaci, kdy problémy například s přehlcením úřadů práce, různými zneuživateli dávek a podobně, jsou dlouho známá věc a určitě nejde o chybu jednoho člověka, natož na úrovni generálního ředitelství Úřadu práce ČR,“ upozorňuje právník.

Jednání ministra přesahuje do roviny trestněprávní

Advokát Radek Suchý poukazuje na to, že obecně platí, že zaměstnavatel nesmí vyvíjet na zaměstnance žádný nátlak v případě jeho zájmu na ukončení pracovního poměru. „Natož pak zaměstnanci čímkoli vyhrožovat. A to zejména tím, co není oprávněn uskutečnit. On nesmí vyhrožovat ani úkony, které je oprávněn provést. Jinak by to ale bylo, pokud by zde byly dány důvody, pro které je možné ukončit pracovní poměr a pak se nejedná o bezprávnou výhrůžku, zakládající neplatnost ukončení pracovního poměru, kdyby například zaměstnavatel navrhl zaměstnanci ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že může jinak například i ukončit pracovní poměr okamžitě. To ale v tomto případě zjevně není,“ míní advokát.