Reagují prý skutečně skoro vždy nesmírně zmateně. "Ptám se, chcete komunismus, nové znárodňování? A oni, že ne, že to by byla totalita. Chcete tedy starý sociálně demokratický stát? To prý ale už asi nepůjde. Tak co s tím?" ptal se Slavoj Žižek na jedné přednášce, kterou už v roce 2011 uskutečnil v Praze.
Jak připomněl, je tedy skutečně těžké si představit jakoukoli alternativu pro společenské zřízení, v kterém se většina světa nachází. I proto prý zatím na své otázky zaznamenal od příznivců krajní levice jen dvě normální odpovědi. A ty zněly ve prospěch lokální komunity. "Tedy toho, že by dělníci obsadili továrny či farmáři se spojili v jakousi alternativu," vysvětluje Žižek.
Ale dodává pak, že má přátele ve Venezuele a tam měl možnost tuto variantu vidět v praxi. "Dělnice tam obsadily továrnu a média o tom mluvila jako o úspěchu. A já se těch přátel zeptal, co se stalo po roce? Devadesát procent zbankrotovalo. 5 procent z toho zprivatizovali a 5 procent přežilo se státní pomocí (a americkými dolary). Nechci si z toho dělat legraci, ale ukázat vám i všem ostatním, jak je těžké dotáhnout nějaký protest do úspěšného konce. I ten váš," uvedl Slavoj Žižek po svém vystoupení na Václavském náměstí 17. listopadu 2011 na demonstraci pořádanou ProAltem. Na mysli tím mohl mít stejně tak i protest Holešovské výzvy, která v té době s ProAltem na některých protestech spolupracovala či alespoň dočasně byla v jisté symbioze.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová