Bude od středy Rada ČT po zhruba roce opět kompletní? Poslanci by se měli dostat k druhému kolu volby hned pěti radních, protože posledně v kole prvním uspěl pouze jediný kandidát, Ilja Racek.
Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
O dohodách, které nad budoucím ovládnutím kontrolního orgánu veřejnoprávní televize byly uzavřeny, jsme již informovali. Stejně tak o variantách, proč vládní pětikoalice disponující pohodlnou sněmovní většinou nebyla schopna své favority zvolit již napoprvé.
V minulé volbě uspěl pouze Ilja Racek, který získal 171 ze 182 možných hlasů. Ze zbývajících kandidátů postoupilo deset s nejvyšším počtem hlasů a nadcházející volba je pro ně v tuto chvíli poslední možností, kdy se mohou do Rady ČT dostat. Pokud by nebyla obsazena všechna volná místa, celý proces, tedy nominace, veřejná slyšení, volba ve volebním výboru a následně volba v plénu Sněmovny, se bude opakovat.
Připomeňme si ještě, jaký úkol Rada ČT ze zákona má. Rozhodně nejde o jakýsi kroužek nezávazné debaty u kávy a chlebíčků, jak občas někdo říká. Je to kontrolní orgán s velkými pravomocemi a zodpovědností, který dohlíží, zda ČT plní své zákonné povinnosti dané například zákonem o České televizi, či zákonem o veřejných zakázkách. Veřejnoprávní televize hospodaří s penězi daňových poplatníků, které vybírá prostřednictvím tzv. koncesionářských poplatků. Kromě kontroly vyváženosti vysílání je tak úkolem Rady ČT kontrola hospodárného nakládání s veřejnými penězi. Právě zde byly v poslední době největší konflikty mezi Radou ČT a stávajícím managementem.
Podle mínění některých mediálních analytiků začala v minulých letech Rada ČT po dlouhé době plnit svou úlohu a televizi reálně kontrolovat, což mohlo nabourat pohodlí části managementu. Pokud použijeme srovnání se soukromým sektorem, je Rada ČT určitým „hybridem” mezi dozorčí radou a představenstvem. Dodejme ještě, že ČT hospodaří s ročním rozpočtem zhruba sedm miliard korun.
I toto všechno jsou důvody, proč je tradičně volba nových členů Rady ČT pod takovým drobnohledem i tlakem. Mnohé politické síly cítí příležitost dostat do kontrolního orgánu „své” lidi.
ParlamentníListy.cz se podívaly na jednotlivé kandidáty, kteří minule postoupili do druhého kola a zítra z nich poslanci budou vybírat pět nových radních. Jde o deset lidí. Studovali jsme jejich životopisy, ptali se insiderů. Byla odhalena i některá nečekaná spojení a vazby.
Petr Brozda je vnímán jako konzervativně založený ekonom a novinář, který už ve studentských dobách vydával vlastní deník. Dříve býval členem ODS na Praze 7 a poté v Třinci a byl členem oblastní rady ODS ve Frýdku-Místku. V 90. letech za vlády ODS pracoval na Úřadu vlády. Momentálně je přísedícím okresního soudu ve Frýdku-Místku a podniká v oblasti ekonomického poradenství. Podle našich informací má určité vazby i na KDU-ČSL ve svém regionu a lze předpokládat, že své kontakty v ODS neztratil. Panuje prý mínění, že díky své ekonomické kvalifikaci a zkušenostem může konvenovat konzervativní části občanských demokratů a lidovců.
Zbygniew Czendlik je mediálně známý katolický kněz, svými vazbami bývá řazen do liberálního či progresivistického křídla církve. Dlouhodobě spolupracuje s dalším liberální knězem Markem Orko Váchou, který aktuálně jako poradce pracuje pro ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09. Díky své společenské angažovanosti a mediální oblibě má široké známosti v umělecké sféře. Czendlik do Rady ČT v minulosti už neúspěšně kandidoval a poté se přidal k ústavní stížnosti části neúspěšných kandidátů na postup Sněmovny. Stížnost však zřejmě nakonec podána nebyla. V případu se tehdy angažoval dnešní vládní zmocněnec pro dezinformace a poradce premiéra pro média Michal Klíma. Czendlik tehdy po své neúspěšné kandidatuře pro Český rozhlas uvedl, že jeho záměrem bylo zapojit do práce Rady ČT neziskové organizace. Sdělil zároveň, že se o post radního ČT v budoucnu ucházet nehodlá. Změnil tedy názor a naše zdroje ze Sněmovny naznačují, že k tomu došlo na základě silné vyslovené podpory TOP 09, Pirátů a části KDU-ČSL. Předpokládá se, že je přijatelný i pro hnutí STAN či progresivnější část ODS.
Ivana Chmel Denčevová je moderátorka na stanici Český rozhlas Plus, dlouhodobě se zabývá prostředím disentu a politických emigrantů v Rakousku. Podle našich zdrojů má blízko ke Karlu Schwarzenbergovi a jeho okolí a panuje přesvědčení, že pro většinu pětikoalice je bez problému přijatelná. Přestože není kovaná v ekonomické oblasti, očekává se, že by se v Radě ČT věnovala spíše oblasti vysílání než kontroly hospodaření.
Monika Pajerová je známá česká aktivistka a někdejší mluvčí vysokoškolského stávkového výboru během událostí v roce 1989. Pochází z mediálně známé a veřejně angažované rodiny, její sestra Kateřina Jacques je politička strany LES (Martin Bursík, Džamila Stehlíková a další), dcera Emma Smetana moderátorka a herečka. Vystudovala anglistiku a skandinavistiku. Dlouhodobě se ve veřejnoprávních médiích věnuje pořadům o Evropské unii. V jejím případě už taková shoda pětikoalice nepanuje, jde hlavně o kandidátku Pirátů a TOP 09. Někteří poslanci ODS ji dle našich informací naopak tvrdě odmítají podpořit jak pro její nulové zkušenosti v kontrolních orgánech a hospodaření, tak pro její politické pozadí.
Psali jsme:
Jan Novák je kandidát veřejnosti prakticky neznámý. Jde o manažera a odborníka v oblasti staveb a správy nemovitostí. Působil jako ředitel Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany, odvolán byl po nástupu Lubomíra Metnara za ANO. Novák se nikdy politicky neangažoval, nicméně naše zdroje z prostředí ČT mluví o tom, že ke kandidatuře do Rady ČT ho měl údajně vyzvat moderátor Václav Moravec, se kterým se prý Novák zná. Ve Sněmovně je vnímán jako prakticky všeobecně přijatelný kandidát, především s ohledem na jeho profesní minulost ve vztahu k hospodaření s majetkem a nemovitostmi. Paradoxně má prý ale nejslabší politické vazby ze všech kandidátů a jeho zvolení není považováno za pravděpodobné už z toho důvodu, že dohody v rámci koalice počítají s jinými jmény.
Michal Schuster v minulosti v ČT působil v roli redaktora zpravodajství, později byl mluvčím vlády premiéra Petra Nečase z ODS, nyní vysokoškolský pedagog. Logicky je akceptovatelný především pro občanské demokraty, zbytek vládní koalice ho však podle našich zjištění nepreferuje. Jeho zvolení součástí původních dohod uvnitř koalice není, minule se však ukázalo, že se původní dohody můžou sesypat jako domeček z karet (VÍCE ZDE).
Radek Žádník také není ve vztahu k České televizi neznámý. Dříve tam působil jako auditor. Mediálně se zviditelnil, když před lety na konferenci o ČT v Senátu tvrdě kritizoval její hospodaření a označil ho za neudržitelné. Jeho volba by nejspíš nebyla moc po chuti současnému vedení ČT, ze své dřívější pozice má fungování a hospodaření ČT nejspíš velmi dobře zmapované. Žádník je ekonom, nebyl politicky nijak angažovaný a dnes je většinovým vlastníkem několika domů s pečovatelskou službou. Zdroje ze Sněmovny blízké k TOP 09 nám ale prozradily, že jeho vazby na současnou pětikoalici nejsou nulové. V jednom z jeho domů s pečovatelskou službou totiž prý před lety byla na stáži současná šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Bylo to v Roztokách, kde je starostou Honza Jakob, dnes také poslanec TOP 09. Markéta tam asi měsíc chodila a později dům s dalšími kolegy i oficiálně navštívila. Není to nic špatného, naopak. Říkám to, aby bylo vidět, že nic není černobílé a možná by ředitel ČT mohl být překvapen, kdo nakonec v Radě usedne,” konstatuje náš zdroj.
Jiří Padevět je historik, v posledních letech dost mediálně žádný, a šéf nakladatelství Academia. Na rozdíl od některých předchozích kandidátů je jasně politicky vyhraněný a při kritice názorových oponentů nejde pro ostrá slova daleko. V roce 2020 měl kandidovat do Senátu v barvách hnutí STAN, jehož je podle svých slov registrovaným příznivcem. Své kandidatury se ale vzdal ve prospěch kandidátky ODS Miroslavy Němcové. Ve sněmovních kuloárech se proto potichu mluví o tom, že nyní by naopak ODS měla Padevětovi za jeho tehdejší gesto poděkovat podporou ke zvolení do Rady ČT. Padevět patří k příznivcům spolku Milion chvilek pro demokracii. Kandidaturu do Sněmovny v minulosti odmítl se slovy, že je tam prý příliš mnoho „udavačů komunistické tajné policie, komerčních fašistů, prospěchářů a poskoků populistických tlučhubů a prodavačů nenávisti, popíračů genocidy Romů a fanynek xenofobní hudební skupiny Ortel”. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima News. Co se týče jeho praktických zkušeností, řízení známého nakladatelského knižního domu by mu jistě v Radě ČT nebylo ke škodě. Podle našich zjištění jsou Padevětovy šance na zvolení dost vysoké.
Fotogalerie: - Farma zvířat před Hradem
Zdeněk Šarapatka není člověk, kterého by bylo třeba obšírněji představovat. Jeho názorové vyhranění je dlouhodobě známé, stejně jako jeho mnohokrát kritizované vulgární výroky na adresu prezidenta Miloše Zemana i dalších politiků, novinářů či osobností. Šarapatka již v Radě ČT působil, v jeden čas se dokonce kvůli silně kontroverzním výrokům mluvilo o možnosti jeho odvolání, k čemuž ale nakonec nedošlo.
Daniel Váňa také již radním ČT byl, jinak je vysokoškolský pedagog, historik, ekonom a mediální analytik. Není spojen s žádnou politickou silou, mohl by být přijatelný prakticky pro všechny sněmovní strany, ale dohoda pětikoalice s ním nepočítá. Mohlo by mu ale pomoci, že v druhém kole bude jeho jediným soupeřem kontroverzní Šarapatka, s nímž má z pětikoalice problém nejen část ODS. Podle našich zjištění někteří vládní poslanci varují před jeho údajnou nepředvídatelností. „Je to všem známá postava. Aktuálně se bije za stejné ideály jako TOP 09, ale mnozí si začínají uvědomovat, že může klidně otočit. Je to neřízená střela a pro koalici by mohlo být bezpečnější zvolit spíše umírněného Váňu,” dozvěděli jsme se ve Sněmovně.
Jak to nakonec bude, uvidíme možná už ve středu večer. Dva týdny stará zkušenost z pokusu poslanců zvolit nové radní ale říká, že i předem uzavřené dohody nemusí platit. Nahrává tomu i případná tajná volba, kdy není možné zjistit, kdo dal komu svůj hlas. Zajímavé je, že dnešní vládní koalice se v předešlém období snažila opakovaně při volbách do Rady ČT prosadit veřejnou volbu, prý kvůli transparentnosti procesu. Před dvěma týdny si ale ty samé strany, tentokrát už v roli vládních subjektů, odmávly volbu tajnou. Pokud však nedojde k výrazným střetům uvnitř koalice, je téměř jisté, že nynější pětikoalice prostřednictvím „svých” kandidátů Radu ČT plně ovládne. Zároveň ale plánuje zcela změnit systém volby do Rady ČT a Českého rozhlasu, podělit se o tuto pravomoc se senátory a nominace umožnit nikoli běžným lokálním občanským spolkům, ale větším celostátním neziskovkám. Ostatně se veřejně mluvilo o tom, že dané novely zákonů vypracovala neziskovka Rekonstrukce státu. Protlačení změn by ovšem znamenalo, že by všichni radní, i ti brzy nově zvolení, skončili a výběr by se konal podle nových pravidel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
