Exprezident Klaus označil liberalizaci cen a zahraničního obchodu za jeden z rozhodujících transformačních manévrů a za radikální systémové revoluční změny, které způsobily zásadní přelom. Svobodné určování cen jednotlivými tržními subjekty bylo základním krokem k tržnímu hospodářství. „Tento krok se mimo veškerou pochybnost zdařil,“ řekl Klaus. Bylo podstatné, aby k oběma krokům došlo najednou, aby nedošlo k nerovnováze.
Podařilo se zachovat úspory, v jiných postkomunistických zemích mnohem větší inflace
Klaus přiznal, že měl „strašnou“ obavu, aby nevznikla cenová spirála, protože nebylo možné pohyby cen nijak spočítat a odhadnout. Exministr financí Klaus považuje za zásadní, že se u nás podařilo zamezit hyperinflaci. Inflace v ČR byla nejnižší z postkomunistických států a na rozdíl od jiných států se tím pádem u nás podařilo zachovat úspory občanů. V jiných státech proběhla hyperinflace, která sice pomohla smazat dluhy podniků, ale občané tak přišli o své úspory. V naší zemi mohly zůstat staré peníze bez „přidávání nul“.
U nás došlo k inflaci 56 procent za jeden rok od zavedení liberalizace a za osm let k inflaci 354 procent. V Polsku například proběhla inflace řádově vyšší, za rok 1990 ve výši 550 procent a za osm let 5086 procent. O Rusku, Ukrajině a podobných státech ani nemluvě.
Makroekonomické stabilizující kotvy
Klaus a jeho tým se snažili o co největší makroeknomickou rovnováhu. Podle Klause, pokud šlo o státní rozpočet, nešlo fakticky o „utahování opasků“, nýbrž o zamezení uvolňování opasků. Nestabilitě měly zabránit kotvy ve formě fiskální discipliny a pevného měnového kursu. Klaus se též obával, zda se pevný kurs koruny a její devalvaci podařilo správně stanovit, protože jinak by fixní kurs nefungoval jako stabilizující faktor. Dalším stabilizujícím prvkem byla regulace mezd – díky ní tolik nevyskočily ceny. Obchodníci si nemohli dovolit zboží tolik „nadražit“.
Připomněl, že v roce 1996 činil státní dluh 9,2 procenta HDP a byl 154,4 miliardy korun, dnes je 41 procent HDP a je ve výši 1664 miliard. Vývoz po liberalizaci zahraničního obchodu v roce 1991 vzrostl o devět procent a dovoz poklesl o 10 procent, bilance zahraničního obchodu byla 25 miliard v přebytku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík