Česká republika je nyní velmi bezpečnou zemí, ale v případě napadení, většího teroristického útoku nebo masové invaze migrantů by asi selhala. To si myslí jeden z našich nejžádanějších bezpečnostních expertů generál Andor Šándor. Podle jeho slov za to mohou především politikové, kteří se přehnaně spoléhali na členství v NATO a nebudovali odpovídajícím způsobem naši armádu. „Z těch 300 zastaralých tanků, co máme, je jen tak desetina modernizovaných a z toho je pouze několik zcela bojeschopných. Stále nám chybí celá jedna vojenská brigáda a na místo pěti tisíc záložáků jich máme jen 1500. V případě útoku zvenčí nejsme tak schopni ubránit naše hranice. Já nic nemám proti zřízení profesionální armády, ale je si třeba také uvědomit, že většinu vojáků zastihnete připravené jen v pracovní době, tedy od 8 hodin do 17. Při rušení základní vojenské povinnosti mi pak hodně vadily některé oficiální argumenty, které se pro to uváděly. Především důvod, že mladí muži dnes už nechtějí bránit svoji zemi a že také současná generace není k tomu dostatečně fyzicky připravená. Co to je za chlapy, kteří se zbavují odpovědnosti chránit svoje děti, partnerky, matky i svůj majetek?“ podivoval se známý bezpečnostní analytik. Ten se pak také zamýšlel nad tlakem nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa navýšit co nejdříve zbrojní rozpočty všech evropských zemí NATO. Podle jeho slov je to do určité míry přirozená reakce, protože ještě do 90. let minulého století byly výdaje na zbrojení Evropy a USA ve stejné výši, nyní však 75 procent z nákladů hradí Američané, což se jim samozřejmě nelíbí. Na druhou stranu se ale prý jedná o nátlak Trumpa nakupovat především zbraně ze Spojených států a české armádě by to stejně moc nepomohlo, protože jí chybí zejména lidé.
Podle Šándora by také armádě mohla více pomáhat policie, jejíž počty jsou oproti vojákům v Česku téměř dvojnásobné a má ve svých řadách fůru generálů, kteří by tedy měli být schopni zajišťovat i daleko náročnější bezpečnostní akce.
Staneme se další spolkovou zemí Německa, nebo přívažkem Ruska?
V diskuzi přišly na přetřes i současné nejaktuálnější politické otázky, které jsou spojené i s problematikou bezpečnosti. Generál Šándor celkem striktně odmítl názor bývalého prezidenta Václava Klause, že bychom se měli chystat na vystoupení z Evropské unie, protože její vedení rozhodlo proti nám zavést řízení kvůli nenaplněným uprchlickým kvótám. „Měli bychom si uvědomit, že Evropa je místem, které sice dalo světu pokrok i úžasnou kulturu, ale také v ní vznikly dvě války, při nichž zahynulo 100 milionů lidí. Když se Evropská unie rozpadne, tak co bude dál? Co se stane s naší republikou? Budeme sedmnáctou spolkovou zemí Německa, nebo zase přívažkem Ruska? Naší neutralitu by nikdo neuznával, protože už jeden z nejúspěšnějších německých politiků 19. století – pruský premiér Bismarck – řekl, že pro velmoci je velmi důležité ovládat strategický střed Evropy. Václav Klaus nám tedy měl všem sdělit, kde vidí naši budoucnost, ve kterém spolku zemí,“ uvedl Šándor, který moc nevěří ani na pevnou spolupráci ve Visegrádské čtyřce. Ta by podle něj mohla fungovat jen tehdy, kdyby v ní měli rozhodující slovo vždy ambiciózní Poláci, a ti nyní zastávají poněkud jinou strategii.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán