Česká republika je nyní velmi bezpečnou zemí, ale v případě napadení, většího teroristického útoku nebo masové invaze migrantů by asi selhala. To si myslí jeden z našich nejžádanějších bezpečnostních expertů generál Andor Šándor. Podle jeho slov za to mohou především politikové, kteří se přehnaně spoléhali na členství v NATO a nebudovali odpovídajícím způsobem naši armádu. „Z těch 300 zastaralých tanků, co máme, je jen tak desetina modernizovaných a z toho je pouze několik zcela bojeschopných. Stále nám chybí celá jedna vojenská brigáda a na místo pěti tisíc záložáků jich máme jen 1500. V případě útoku zvenčí nejsme tak schopni ubránit naše hranice. Já nic nemám proti zřízení profesionální armády, ale je si třeba také uvědomit, že většinu vojáků zastihnete připravené jen v pracovní době, tedy od 8 hodin do 17. Při rušení základní vojenské povinnosti mi pak hodně vadily některé oficiální argumenty, které se pro to uváděly. Především důvod, že mladí muži dnes už nechtějí bránit svoji zemi a že také současná generace není k tomu dostatečně fyzicky připravená. Co to je za chlapy, kteří se zbavují odpovědnosti chránit svoje děti, partnerky, matky i svůj majetek?“ podivoval se známý bezpečnostní analytik. Ten se pak také zamýšlel nad tlakem nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa navýšit co nejdříve zbrojní rozpočty všech evropských zemí NATO. Podle jeho slov je to do určité míry přirozená reakce, protože ještě do 90. let minulého století byly výdaje na zbrojení Evropy a USA ve stejné výši, nyní však 75 procent z nákladů hradí Američané, což se jim samozřejmě nelíbí. Na druhou stranu se ale prý jedná o nátlak Trumpa nakupovat především zbraně ze Spojených států a české armádě by to stejně moc nepomohlo, protože jí chybí zejména lidé.

Podle Šándora by také armádě mohla více pomáhat policie, jejíž počty jsou oproti vojákům v Česku téměř dvojnásobné a má ve svých řadách fůru generálů, kteří by tedy měli být schopni zajišťovat i daleko náročnější bezpečnostní akce. 

Staneme se další spolkovou zemí Německa, nebo přívažkem Ruska?

V diskuzi přišly na přetřes i současné nejaktuálnější politické otázky, které jsou spojené i s problematikou bezpečnosti. Generál Šándor celkem striktně odmítl názor bývalého prezidenta Václava Klause, že bychom se měli chystat na vystoupení z Evropské unie, protože její vedení rozhodlo proti nám zavést řízení kvůli nenaplněným uprchlickým kvótám. „Měli bychom si uvědomit, že Evropa je místem, které sice dalo světu pokrok i úžasnou kulturu, ale také v ní vznikly dvě války, při nichž zahynulo 100 milionů lidí. Když se Evropská unie rozpadne, tak co bude dál? Co se stane s naší republikou? Budeme sedmnáctou spolkovou zemí Německa, nebo zase přívažkem Ruska? Naší neutralitu by nikdo neuznával, protože už jeden z nejúspěšnějších německých politiků 19. století – pruský premiér Bismarck  – řekl, že pro velmoci je velmi důležité ovládat strategický střed Evropy. Václav Klaus nám tedy měl všem sdělit, kde vidí naši budoucnost, ve kterém spolku zemí,“ uvedl Šándor, který moc nevěří ani na pevnou spolupráci ve Visegrádské čtyřce. Ta by podle něj mohla fungovat jen tehdy, kdyby v ní měli rozhodující slovo vždy ambiciózní Poláci, a ti nyní zastávají poněkud jinou strategii.

V této souvislosti se generál také zamýšlel nad nynějším vládním návrhem zažalovat EU kvůli zákonu o držení střelných zbraní v situaci, kdy budeme skrze kvóty čelit tlaku z Bruselu. „Mně se moc nelíbí současný stav, v němž se prodávají i samopaly, byť jsou upravené jen na střelbu po jednotlivých ranách. Šikovný zámečník je zprovozní celkem snadno na zbraň, se kterou se dá střílet zase po dávkách. Já bych nechtěl, abychom měli u nás Divoký západ, a ta nové směrnice EU jen omezuje počet nábojů v zásobníku, není zatím nijak drastická,“ informoval bezpečnostní expert, který také zcela neodmítl vytváření civilních ozbrojených složek, pokud budou zřízeny a vedeny státem.      

Ekonomické uprchlíky musíme vracet stejně jako Australané

Na migrační krizi má generál Šándor celkem jednoznačný názor. Evropské unii se sice podařilo zastavit nápor uprchlíků z tzv. balkánské cesty dohodou s Tureckem, ale neví si rady, jak zastavit transfer uprchlíků ze severní Afriky přes Itálii. „V roce 2011 destabilizovaly Libyi zejména Francie s Velkou Britanií, tedy Cameron se Sarkozym kvůli svým politickým zájmům, kteří ji vybombardovali a nechali zabít Kaddáfího. To byl sice parchant, ale dokázal zemi udržet pohromadě. Nyní tam fungují dvě vlády, které se vzájemně neuznávají, jednu z nich podporuje Rusko a není se tam s kým domluvit. Transfery běženců připravují dobře organizované pašerácké gangy, proti kterým nikdo nevystupuje. Italové si od nich běžence jen přebírají a vozí je na evropskou půdu namísto toho, aby je vraceli nebo tomu zabránili. Je to ale zcela v režii vedení Evropské unie, která musí dát jasně najevo, že na „starý kontinent“ mohou jen ti lidé, kteří si řádně požádají o azyl a jimž bude vyhověno. Všechny ostatní ekonomické uprchlíky bychom měli vracet stejným způsobem, jako to provádějí Australané. Evropská unie stále nemá žádnou funkční společnou bezpečnostní strategii,“ prohlásil zkušený zpravodajec. 

Prezident by neměl sídlit na Pražském hradě

Ve své poslední publikaci se snaží Andor Šándor radit, jak si počínat v případě teroristického útoku anebo i za jiných krizových stavů, jako je například kompletní výpadek elektrického proudu, tedy blackout. Zatímco na výpadky energie se podle jeho návodu dá určitým způsobem celkem dobře připravit, u teroristického útoku je to mnohem složitější. Nicméně bezpečnostní expert naléhavě doporučuje, ať se lidé opravdu sami připraví na různá nebezpečí, protože kroky státní správy k nápravě nepředvídatelných situací jsou zvláště u nás v Česku dost zdlouhavé a nepružné. Panuje údajně nedostatečné zabezpečení veřejných institucí i hromadných, zejména kulturních akcí, někdy také dost nesmyslně zareagují bezpečnostní složky. „Mnoho vstupních dveří do škol je špatně projektované z hlediska bezpečnosti, jelikož se není možné v nich v případě teroristického útoku zabarikádovat. Často k některým vstupům chybí i klíče, jak jsem se sám v praxi přesvědčil. Pokud někdo nahlásí umístnění bomb v několika školách najednou, a to ve stejné lokalitě, tak není také moudré všechny žáky evakuovat ven, kde nejsou vůbec ničím chráněni. Rodiče zas mnohdy podceňují i rizika na internetu, která na jejich ratolesti číhají v podobné míře jako na ulici. Mládež nebývá připravena na různé zneužívání jejich informací, které naivně o sobě poskytují na Facebooku. „Případ“ sám osobě je pak Pražský hrad, jenž je snad nejnavštěvovanější českou památkou. Tam by určitě neměl z bezpečnostních důvodů sídlit prezident, který se tak může stát snadným terčem teroristů,“ dodal závěrem generál Šándor.