Kněz ústeckého vikariátu nevidí restituční kauzu jako jednoznačně černobílou. „Osobně patřím k těm, co mají rozpaky. Spravedlnost ano, ale teď a takto?“ zní jeho názor. Na dotazy svých bližních, jaký je jeho postoj k současnému vyrovnání státu s církvemi, odpovídá, že je pro nápravu křivdy, zároveň je ale pro celocírkevní dialog o její podobě a načasování. „Aby to nebyl pouze výsledek neprůhledného politického ujednání,“ dodává pro ParlamentníListy.cz podporovatel spravedlivého zúčtování.

Své názory, charakteristické syrovou nebojácnou přímostí, okořeněné osobitými reflexemi současné politiky, začal během léta publikovat i na vlastním blogu. V poslední své glose zde například zdůrazňuje svůj nesouhlas kritiky církve jako instituce, která by nezvládla obhospodařovávat rozsáhlý majetek. „Velké množství klášterů a farností má schopnost hospodaření s majetkem v genech, ale dvě totality dosti zásadně likvidovaly schopnost starat se o svěřený majetek, který často zabezpečoval péči o kostel a aktivity ve školství, charitě a podobně,“ míní.

Posledních dvacet let podle jeho názoru ukázalo řadu dobrých příkladů hospodaření církevních škol, charitních zařízení nebo zachráněných kostelů a klášterů. „To, že to není bez občasných pochybení, je asi logické,“ dodává shovívavě ke svým náboženským soukmenovcům.

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Politici, buďte populisty!

Při svém sledování politického kolbiště předpokládá, že restituční zákon sněmovnou hladce neprojde. „Předpokládám, že poslanci a senátoři budou jednat populisticky a že přijetí tohoto zákona nakonec odmítnou. Církev bude dál žít i bez tohoto velkého symbolického gesta nápravy křivd, které má také samo o sobě svoje rizika,“ je přesvědčen a neodpustí si spekulativní dovětek: „Nabízí se otázka, proč vláda, kterou drží řada kmotrů a zbohatlíků, má zájem o tento historický transfer majetku.“

Josef Hurt je mimo jiné názorovým podporovatelem Leo Steinera, též křesťanského vyznání, který letos vystoupil veřejně s odvážnou kritikou údajných korupčních praktik při rozdělování dotací z operačního programu Severozápad.

ČSSD je myšlenkově chudá

Ústecký kněz nezůstává u povrchního popisu aktuálního stavu kolem kauzy církevních restitucí. Problematiku sleduje dlouhodobě, a tak mu v paměti uvízly aktivity některých politických představitelů z doby několik let zpátky. Poukazuje například na současnou kampaň ČSSD, kterou označuje za zoufalý hon na voliče, kteří jsou vůči církvím a jejich majetku kritičtí až nepřejícní. „Před čtyřmi roky ČSSD uměla vést vcelku klidnou diskuzi o církevním majetku. To ale nebyla myšlenkově chudá jako v dnešní době,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz skepticky s tím, že jako důkaz pro své hodnocení předložil pozvánku z června roku 2008, kde poslanci parlamentu vedli diskuzní podvečer na téma způsobu financování církví pod záštitou ministra vnitra a stínového ministra kultury. K diskuznímu stolu tehdy přizvali i právníka, zástupce Svazu měst a obcí ČR, bankovního ekonoma a další odborníky.

Dnešní ovlivňování formou agresivních plakátů má ovšem podle regionálního církevního představitele spíše podtext manipulativnosti, která může škodit právě těm, kteří si od nich slibovali růst volebních preferencí ČSSD a pozapomnění na skandály krajských politiků této strany. „Účelovost kampaně proti restitucím také může ubrat důvěru mezi voliči z řad církví, kteří mohou své levicové postoje vyjádřit podporou jiných levicových subjektů nebo nových nezávislých, respektive nestranických projektů v krajských volbách,“ prognostikuje.

Na druhou stranu zmiňuje také postřeh, v němž právě šéf ČSSD na televizní obrazovce připomněl jisté ambivalence, které – bohužel - k současné církvi patří: že církev během reforem mlčela, ovšem když se hovoří o materiálním vypořádání s ní, je náhle velmi činná. Zmiňuje v té souvislosti mimo jiné na množství reakcí tiskového střediska České biskupské konference na negativní články o restitucích v médiích, které jsou toho dokladem. Poukazuje tím i na fakt že církev tím ukazuje, že není tak zcela zkostnatělá, vždyť když chce, je schopna využít nástroje public relations a moderního marketingu. Koneckonců mnohé farnosti pro svůj fundraising a propagaci už dnes umějí a chtějí využívat i sociální sítě. Jako příklad uvádí americké farnosti a sbory, které k nim prokazují velmi intenzivní přístup. „V ČR také přibývá aktivity církevních obcí na internetu, ale poněkud konzervativnějším způsobem,“ podotýká pro server ParlamentíListy.cz. Podle informací, které převzal z dostupných zdrojů, se církevní instituce v USA neuzavírají před informačními technologiemi. Cituje reklamní agenturu Buzzplant, podle které třetina oslovených farností aktualizuje profil na facebooku denně.

Josef Hurt je mimo jiné lektorem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde rovněž od roku 2010 působí jako kaplan pro pastoraci vysokoškoláků, inteligence a pro kulturně výchovnou činnost.

• Politika a společnost JINÝMA OČIMA