Za klasické plagiátorství je považována práce, ve které jsou používány cizí zdroje a nejsou řádně odkazovány. U self-plagiátorství nebo autoplagiátorství, které představuje opisování, kopírování výtvorů vlastní osoby, či svých dřívějších prací, aniž by byly zmíněny, není odhalení tak jednoduché. Můžeme si klást otázku, je vůbec možné opisování od sebe samé nebo samého považovat za plagiátorství? Vždyť takový autor nikoho nepoškozuje a ani neporušuje autorská práva. Dalo by se říci, že takové počínání je minimálně neetické. Pokud se chce autor takovému podezření jednoznačně vyhnout, je na místě se řádně citovat, což se v případě Hany Zemanové nestalo.

Hana Zemanová, ještě pod svým jménem za svobodna Kuchařová, odevzdala a obhájila diplomovou i rigorózní práci v roce 2007 na už zmiňované Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Vedoucím jejích prací byl docent Josef Salač.

Tématem prací je společné jmění manželů. Při porovnání i neerudovaný laik zjistí, že text obou prací je totožný, rigorózní práce obsahuje v drtivé většině pasáže z práce diplomové. V rigorźní práci je sice poněkud změněno stránkování a doplněno o 37 stran kapitolou o podnikání, ale z textu je evidentní, že autorka překlopila 64 stran ze své diplomové práce a v závěru práce vůbec necituje, z jakých zdrojů čerpala. V seznamu použité literatury v kapitole 11 je hned několik citací na zdroje – knihy, články, studie - ale nenachází se tam velmi podstatná informace, že autorka čerpala ze své původní práce. Což je dosti podstatná informace nejen pro čtenáře, ale i odborníky), kterým by mohla vyvrátit podezření ze self plagiátorství. Nezapomínejme, že plagiátorství, jako takové, je i trestným činem.

Přestože ParlamentníListy.cz Hanu Kuchařovou hned několikrát vyzvaly, ať se k problému vyjádří, a oslovily ji i přes její kolegy, tak na otázky vůbec nezareagovala.

Plzeňská práva

Není to tak dávno, a mnozí mají jistě v dobré paměti, aféru s turbo studenty na plzeňských právech. Někteří studenti dokázali vystudovat v horizontu týdnů, aniž by svou alma mater navštěvovali. Bakalářská práce šéfa plzeňských strážníků Luďka Hosmana se většinou shodovala s jeho bývalým nadřízeným. Hosman o titul nakonec přišel. Podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve fakultní knihovně Západočeské univerzity chybělo zhruba 175 rigorózních prací, které byly obhájeny od roku 2006. Univerzita krátce poté oznámila, že se jí ztratilo úřední razítko se státním znakem, které se používá výhradně na úřední listiny. Bývalý sociálnědemokratický ministr vnitra Martin Pecina se nechal slyšet, že rychlotitul z Plzně mu „někdo nabízel“. O podvodech na plzeňských právech se jako autor detektivek rozepsal i bývalý děkan Milan Kindl ve svém románu Dokonalá zkratka.

Anonymní udání bývalého děkana zlínské fakulty

Ale vraťme se k selfplagiátorství, které můžeme popsat na příběhu bývalého děkana zlínské Univerzity Tomáše Bati Jaroslava Světlíka z roku 2008. Ten byl anonymně obviněn z toho, že opsal většinu své docentské práce ze své dříve vypracované doktorské práce. Tak alespoň zněl závěr etické komise, která případ tři měsíce šetřila. Docentský titul Jaroslavu Světlíkovi zůstal, pro odebrání totiž podle komise neexistují zákonné prostředky.

Etická komise, kterou tvořili prorektoři Vojtěch Křesálek a Aleš Gregar a docent Jiří Dostál, došla k názoru, že texty v habilitační a doktorské práci se do značné míry shodují. Opsány byly celé strany, odstavce nebo věty, stejné byly i přílohy a obrazová dokumentace. Původní nebyl ani závěr habilitační práce, který je z hlediska hodnocení přínosu vědeckého díla klíčový. Rozdíly, které mezi oběma pracemi byly, byly podle členů etické komise nepodstatné.

"Docent Světlík jednoznačně pochybil, a tím poškodil dobré jméno naší univerzity. Jeho chování je nepřípustné a v rozporu s dobrými mravy. U pedagoga nelze tento prohřešek nijak omluvit," nešetřil kolegu v deníku Mladá fronta Dnes rektor zlínské univerzity Ignác Hoza. Toho také rozladilo chování Světlíka během šetření. "Stylizoval se do role oběti, i když skutečnost byla jiná. Ztratil morální kredit," uvedl tehdy Hoza. Potrestání ze strany univerzity nakonec Světlík unikl. Sám požádal o ukončení pracovního poměru a od nového akademického roku začal jako externista přednášet na soukromé Bratislavské vysoké škole práva. Od vypuknutí skandálu Světlík obvinění z plagiátorství odmítá. V první reakci pro deník na anonymní obvinění tvrdil, že pro habilitační práci použil ze své doktorské práce pouze dvě strany teoretických závěrů, přičemž celkem má jeho práce 186 stran. "Anonym vytrhává věci z kontextu," hájil se tehdy Světlík.

Problém karlovarské zastupitelky Hany Zemanové má obdobný syžet. Zvolila i stejnou taktiku, k problematické záležitosti se stejně jako bývalý zlínský děkan Světlík nevyjadřuje. Uvidíme, zda etická komise Právnické fakulty Univerzity Karlovy tuto záležitost prozkoumá a jaké z toho vyvodí důsledky. Určitě to není první podobný případ, kterým by se měla zabývat.