Polistopadového premiéra Mariána Čalfu Miroslav Štěpán dvakrát nemusí. „Pokud jde o Čalfu, bylo by potřeba malého výzkumného ústavu. Více než třiadvacet let zde totiž vládne chiméra, že je to velký člověk, co napomohl pádu socialismu. Jsem o něm přesvědčen, protože ho dobře znám, že šlo o vrátného či závodčího, který po nedokonalém vítězství vodil na ministerstva nově jmenované ministry. Řada z nich by totiž do těch budov netrefila. Stal se vlastně vrátníkem kontrarevoluce. Vyžadovalo to i jistou mravní flexibilitu. Je právník tak by mohl pregnantně říct, proč to dělal, ale nedivím se, že mlčí,“ podotkl Štěpán. Na Sametovou revoluci má své specifické vzpomínky.

Čalfa necítí potřebu se vyjadřovat

Marián Čalfa je dnes už v důchodu. O kontakt s médii, zájem nemá. Proto z advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík & partneři přišlo do ParlamentníchListů.cz uctivé, leč jasné odmítnutí. „Pan Čalfa Vám děkuje za Váš zájem, necítí však potřebu se jakkoliv vyjadřovat k době svého působení ve veřejných funkcích ani k současné situaci,“ napsala do redakce asistentka kanceláře Ilona Kinclová. Na internetových stránkách advokátní kanceláře se o spoluzakladateli Čalfovi píše, že v roce 1970 absolvoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze a poté pracoval v Úřadu předsedy vlády v legislativním odboru. Od roku 1985 byl vedoucím tohoto odboru. V dubnu 1988 se stal členem federální vlády a zároveň předsedou její Legislativní rady. Od prosince 1989 do července 1992 byl předsedou federální vlády a od června 1990 do června 1992 poslancem Federálního shromáždění ČSFR.