Spekulace vyvolává stahování ruských sil od Kyjeva. Někdo hovoří o porážce Rusů u hlavního města Ukrajiny, jiní zase že připravují větší úder někde jinde, nebo že se přeskupují. Na to upozornily například Spojené státy americké. Pohyb ruských vojsk Štefec vnímá právě jako přeskupení. „Vlastně i podle mínění Američanů se Rusové pouze přeskupují, rozhodně se nebudou stahovat a v žádném případě nejsou poražení,“ zhodnotil. Nedomnívá se ani, že by Rusové připravovali větší úder v jiné části ukrajinského území. „Spíše budou pokračovat dokončováním operace v Doněcku a Luhansku, budou se pohybovat v koridoru kolem Mariupolu a kolem Azovského moře. Tam se soustředí na dokončení operace, budou stále udržovat obklíčení kolem Kyjeva, držet jaderné elektrárny a dohlížet na jejich provoz,“ vysvětlil Jaroslav Štefec. 

Analytik Štěpán Kotrba se naopak nechal slyšet, že je to „zpackaná Putinova purimová válka“, vyjmenoval problémy v ruské logistice, informacích i zásobování a za trapnou označil skutečnost, že Rusové nebyli schopni obsadit Kyjev. Podle Štefce by však obsazení Kyjeva stálo obrovské množství obětí na obou stranách. „Vzhledem k tomu, že pravicové síly, které ovládají Kyjev, brání v odjezdu civilistů a zablokovaly koridory pro odjezd lidí z Kyjeva, Rusové vědí, že čím víc mrtvých, tím větší nenávist a budou to Rusům otloukat o hlavu. Do Kyjeva nepůjdou z prostého důvodu: záchrany lidských životů jak civilních v Kyjevě, tak vojáků, kteří nejsou vycvičení na boj ve městě. Kotrba se podle mne mýlí,“ řekl vojenský analytik.

Zbraně poblíž škol? Běžná praxe

A vysvětlil některé taktiky. Jako příklad si vzal zničený obchodní dům. Dostaly se mu prý do rukou fotografie (nikoliv z ukrajinské nebo ruské strany), jak do obchodního domu zajížděla vozidla nechat nabíjet raketomety. Uskladněna zde měla být i ukrajinská munice a na parkovišti nebyl jediný automobil. „Rusko zničí takový obchodní dům, a to se vydává, jako že útočí na obchodní domy, to je trochu ujeté. To, že Ukrajinci rozmísťují techniku poblíž škol, je běžná praxe, která se dělala už v Sýrii. A vzhledem k tomu, že ukrajinská armáda měla stejné instruktory a lidi, kteří je cvičili na tento typ boje, naučili se to samé a bohatě toho využívají,“ uvedl Štefec.

Mohou být problémy a dílčí porážky Rusů klamným manévrem, jak se také ozývá? Štefec si to nedokáže představit. „Ale když se podíváte, tak v Kyjevě funguje voda i elektrika, fungují mobilní telefony… kdyby chtěli Kyjev dobýt, udělají to jako Američané v Bělehradu, kde vybombardovali vodárny, elektrárny a donutili lidi, aby se museli vzdát, protože byl hlad, bída a utrpení. V Kyjevě to tak není,“ sdělil analytik s tím, že Ukrajina je zatím stále více rozbitá a umírá stále více lidí.

Čečenci? To dává smysl

Diskuse ohledně války na ukrajinském území se týkají také vojáků, které by Rusko mohlo do boje nasadit, například jednotky ze Sibiře, Dálného východu, ale i Čečence nebo žoldáky takzvané Wagnerovy armády. Jaroslav Štefec však nevidí důvod, proč by Rusko nasazovalo vojáky například ze Sibiře. „Ruská armáda je poměrně velká a bylo by prý nesmyslné předpokládat, že Rusko poslalo na Ukrajinu armádu celou. Vojska na Sibiři jsou ale vycvičena na válku na Sibiři, jsou jinak vybavena a znamenalo by to logistické problémy. Wagnerovci zase nejsou podřízení Moskvě, ale podobají se americkým jednotkám Blackwater (dnes Xe Services, soukromá bezpečnostní a vojenská agentura, pozn. red.). Amerika používala žoldáckou armádu tehdy, když nechtěli přiznat angažovanost americké armády v konfliktu. Wagnerovce by si musel někdo najmout, nyní si je najímají například africké státy. Ale ruský stát, který má vlastní armádu?“ zauvažoval Štefec.