Na Šumavě je situace optimistická. Do zavedených penzionů a hotelů už se začátkem jara jezdily školy a školky na několikadenní, především pak pětidenní pobyty. Tradiční je třeba horský hotel Belveder, který se vypíná nad Železnou Rudou. Ten hlásil a hlásí naplněnost a to ještě nezačaly velké prázdniny. Šumavě pomáhá i volno, které dostávají Němci při jejich velmi častých svátcích. Navíc některé spolkové země již mají školní letní prázdniny.

Kde že loňské sněhy a nekolkované cigarety jsou…

Ti, kteří jsou asi podstatně méně optimističtí, jsou trhovci, a to nejen v Alžbětíně za Železnou Rudou, ale prakticky na celé hranici s Německem a vlastně i Rakouskem. Ty tam jsou doby, kdy člověk mezi stánky nemohl projít. Dnes vzhledem k velmi vysokým cenám cigaret jako mávnutím kouzelného proutky zmizeli koupěchtiví zájemci, kteří si k tomu „svému“ prodejci došli po svých pěšky přes hranici. A ať se jedná o kolkované či nekolkované, jejich prodej je u ledu. Přispívá k tomu i neutuchající nákupní horečka v Polsku, kde se cigarety dají koupit i o padesátikorunu levněji na jedné krabičce. Může za to i nižší daňová sazba, kterou mají v Polsku, na rozdíl od naší, která patří k nejvyšším v Evropě a možná bez velkého upejpání i na světě.

Kde se dobře papá, tam je dobře

Zájem o dobré jídlo či popřípadě i kvalitní české pivo zaznamenávají tradičně třeba v Chodové Plané, kde se to netrhne nejen auty, ale také autobusovými zájezdy z nedalekého Bavorska, které je co by kamenem dohodil. Za 15 až 20 euro se tu dá královsky najíst, za což v SRN je klasické meníčko. Je ale jasné, že kdo přepískl ceny – viz řada podniků třeba v Českém Krumlově – začínají poplakávat nad výdělkem. Některá konkurence se tak odrovnává sama a v přímém přenosu. I V hotelnictví se hovoří o tom, že se stav „pročistí“.

Zajímavou „Hodovní restauraci“ má třeba hrad Vildštejn, který byl zachráněn soukromými nadšenci za pět minut dvanáct. Dnes máte ve Skalné problém zaparkovat a kolem centra je hospod, hospůdek a penzionů jako v hlavním městě. A všichni se uživí.

Trn v oku

Radostí nejásají některé plzeňské hospody, které se nachází blízko nákupního centra Globus. Tento řetězec vaří denně řadu teplých jídel a pokud vám nevadí tak trochu školské či závodní stravování, tak se slušně a poměrně levně najíte. A rychle. Vysedávání u oběda není na programu dne.

Někteří lišáci v pohostinství šli na to jak se říká od lesa a částku, kterou uberou na hlavním jídle, přirazí k nápojům. Ale našinec je ve střehu a vidí, že limonáda v třetince za padesátku by mohla být tak možná z Francie, ale nikoliv z tuzemska.

Do Čech se tedy valí turisté, kteří poněkud nahrazují české rodiny, které se na výlety tak jako před desítkami let zásobují svačinami. Meziroční nárůst turistů ze zahraničí je oproti loňskému roku o 24 procent. Stoupá počet návštěvníků z Itálie a raketově z Tchaj-wanu. Kompenzují se tím volná místa po návštěvnících z Ruska – „díky“ zákazům, moratoriím a ekonomickým sankcím stále ještě úpí Karlovy Vary a žádná veliká sláva to není ani v Mariánských Lázních – o Františkových Lázních ani nemluvě. Zvláště, když pár kilometrů za hraniční čárou jsou saské státní lázně Bad Elster, které letos slaví 175 výročí založení. Státní podnik jako lázně jsme u nás už v devadesátých letech šmahem škrtli a zrušili, i když na západ od nás to není žádné retro.

Hitem je gril

Čím dál více, a možná navzdory ekologům, jsou na tom veřejná místa pro grilování, kterých je u nás sice poskrovnu, ale v Německu to už nabízí každá druhá slušná vesnice. Vládní Zelení by tuto aktivitu nejraději zrušili, protože podle nich přispívá ke změně klimatu, a to nejen kouřem, ale i pojídáním masových výrobků. Výsledek je věru opačný a grilují i ti, kteří zrovna nemusí vepřové. Nabídka drůbežích nebo i vegetariánských klobás je čím dál větší.

Grilovačka je, jak mnozí dosvědčí, dnes sdružujícím momentem, takovým, kterých nyní už moc není. Obce ale i hospody zareagovaly vpravdě střelhbitě. Vyhnán není ani majitel klobásy, který si ji přinese z domova. Rozumný hostinský dobře ví, že k tomu se musí dát nějaká příloha a něčím to zapít. A tady se otevírají další možnosti. Někde se prostě něco utne a jinde zas vyrůstá. Ostatně, starší generace pamatuje, že i takový opečený chleba nebyl špatný a určitě mnozí z nás jistě cítí vůni brambor, pečených v popelu. Lékaři sice varují před rakovinotvornými látkami, ale to byste museli spořádat kila masa, upraveného na koksu. A nejsme ani v Argentině nebo Jižní Africe, kde jsou zeleninové přílohy podle místních vhodné tak snad pro býložravou divokou či domácí zvěř.

Boj o každého zákazníka

Jisté je, že v pozadí optimistických čísel je stále jen a jen boj o zákazníka a klienta. I v tak vyhledávaném a navštěvovaném místě jako je Prokopské údolí v Praze, je vidno, že lidé mají hlouběji do kapsy. Ve zdejším pivovárku si nějaké to volné místo povětšinou najdete, což je věc dříve nevídaná. A to ceny jsou slušné.

Známý, velký to světoběžník, se nedávno vrátil z portugalské Madeiry. Na můj dotaz, že tam to je určitě pekelně drahé, a když ne drahé, tak určitě dražší než na Kanárech, on odvětil, že si sice našel levnější letenku, ale celý týdenní pobyt pro dva byl včetně letenky necelých 20 tisíc. Za což by na Moravě nebo v Krkonoších bylo na dvě tři noci s kontinentální snídaní, připomínající chudý kraj někde v Brdech.

Také proto opouští v létě naše luhy a háje více lidí, protože strávit s rodinou místo třeba jen kempováním po naší vlasti, je citelný zářez do rozpočtu a peněženky. Tady prý podle známého máme rovněž co dohánět. Servis nic moc, ale ceny světové…