Ani teroristické útoky v Paříži, které stupňují protiislámské nálady, nepřinutily v Česku žijící muslimy, aby táhli za jeden provaz. Na kordy jsou pražská a brněnská komunita, vře to i v samotném Brně. Týká se to Ústředí muslimských obcí pod vedením brněnského Muneeba Hassana Alrawiho a pražské Muslimské unie mediálně aktivního Mohameda Abbase. Ten vyvolal rozruch vystoupením v České televizi, během něhož navrhoval výjimku z právních norem evropských států pro muslimskou komunitu, která by tak podléhala právu šaría. Alrawi o svém rivalovi říká, že Muslimskou unii představuje jen on sám. Naopak zase o něm se mluví jako o brněnském Saddámovi, který dříve kázal o nenávisti k nevěřícím.

Ústředí muslimských obcí je zastřešující organizací a je také registrováno u Ministerstva kultury jako náboženská společnost, zatímco Muslimská unie byla registrovaná jako občanské sdružení. "Teď se podle nového občanského zákoníku přetvořila na spolek a nemá takovou základnu, je to několik lidí kolem pana Abbase. Muslimská unie byla už v minulosti známa radikálnějšími názory, ale spíš ve smyslu hlásání konspiračních teorií, že za muslimské útoky ve skutečnosti mohou západní zpravodajské služby. Za Muslimskou unií byly už dříve tzv. Muslimské listy, které byly chápány jako podpora toho, jak říkali, iráckého odboje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Mareš, politolog se zaměřením na terorismus a extremismus.

• TÉMA: Masakr v Paříži

Nenávistné kázání se nedá přičíst celé organizaci

Kromě toho existují ještě jednotlivé náboženské nadace v Praze a v Brně, které spadají do Ústředí muslimských obcí. "Pravdou ale je, že jednotlivci, kteří navštěvovali třeba brněnskou mešitu, měli poměrně radikální názory, a dokonce se tam odehrálo i to nenávistné kázání, na které potom upozornil Lukáš Lhoťan. Ale zase se to nedá přičíst celé organizaci, i když se to dělo na půdě, spravované jednou z těch nadací, která je součástí Ústředí muslimských obcí. Pak jsou tu ještě některé menší skupinky, které třeba nejsou registrované, ale mohou tvořit pobočky nebo zahrnovat sympatizanty mezinárodních extremistických sítí,“ dokončuje expert na extremismus výčet islámských organizací u nás.

Mezi jejich nejvýznačnějšími představiteli nachází rozdíl z pohledu radikalismu. "Myslím si, že pan Alrawi se spíš snaží vyvažovat různé vlivy, které v muslimské obci působí. Samozřejmě i on se dostal do některých kontroverzních věcí s ohledem právě na to, jací lidé se občas v té mešitě nachomýtnou. Naopak se domnívám, že pan Abbas představuje spíš fundamentálnější větev a dost těch jeho výroků je problematických,“ konstatuje Miroslav Mareš s tím, že za problematickou on sám považuje skupinku, která své aktivity vyvíjí pod hlavičkou "Šaría pro Česko – Cesta k víře pro Česko“.

Není jasné, jak by skloubili právo šaría s českým ústavním pořádkem

Lidé z této skupiny se zabývají tím, jak přinést islámské hodnoty věřících do české společnosti, tím ji měnit a změnit a pomoci tak lidem u nás vstoupit do islámu. Uvědomují si přitom, že pochopení islámu a změna myšlení lidí v národě nemusí proběhnout během jedné generace. "Tuto skupinku považuji za kontroverzní vzhledem k tomu, že není vůbec jasné, jak šaríu chtějí zavést, aby se skloubila s naším ústavním pořádkem. Tahle organizace ještě není registrovaná,“ poukazuje odborník na terorismus a extremismus na to, že v takovém případě je i problém státu nějak zasáhnout.

Proti muslimům u nás se ostře vymezuje iniciativa "Islám v České republice nechceme“, která má na facebookovém profilu už více než sto tisíc příznivců. "Domnívám se, že do jisté míry je legitimní vyjadřovat názory na to, jaký charakter by měla mít naše země. Na druhou stranu si myslím, že některé prezentované názory jsou za hranou. Vyjadřují je jednotlivci, kteří se teď zhlédli v protiislámském boji a leckdy překračují hranice, které jsou pro běžnou diskuzi typické. Takže i tam se vyskytují hodně militantní a ostře naladění jedinci, a tak mezi nimi panuje hodně radikální duch,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Mareš.