„Naši předkové se museli chovat velmi zodpovědně. Platilo to nejen vůči jejich rodině a jejich hospodářství. Ale také k této zemi. Proto se vždycky proti nepřátelům stavěli se zbraní v ruce. A byli ochotni prolévat svou krev proto, aby tuto zemi chránili,“ zdůraznil na besedě ve Cvikově spisovatel a historik Vlastimil Vondruška. „Když po mnoha generacích obnovili samostatnost, tak to udělali i pro nás. Máme povinnost to nepromrhat a naši zemi předat našim dětem a vnukům. A také naši víru, náš jazyk a tradice,“ zdůraznil.

Nepovoleně vzdálen od posádky mířil do archivů

Do cvikovského kulturního centra Sever dorazil v úterý suverénně nejčtenější spisovatel místní knihovny Vlastimil Vondruška. Několik desítek lidí se ho dočkalo až s hodinovým zpožděním. Roztržitý Vondruška totiž vyjel na úplně jiné místo České republiky, kde má ovšem pořad až ve čtvrtek... Nicméně všichni počkali a čtenářská beseda zdárně proběhla.

Na úvod vysvětlil, že k literární tvorbě se dostal náhodou. Vyprávění začal u své základní vojenské služby, kterou trávil u silničně-stavebního praporu. „Tehdy už nebylo tolik politicky nespolehlivých, takže v té době se tyto jednotky rekrutovaly z kriminálníků, absolutních debilů a posluchačů filozofické fakulty. Aby bylo jasno, já jsem tam byl jako posluchač filozofické fakulty,“ pobavil sál. Díky „neuvěřitelnému nepořádku však trávil hodně času nepovoleně vzdálen od posádky“. „Jediné nebezpečí bylo, že vás chytí lítačka v hospodě. Už jsem byl tehdy tak ponořen do své práce, že jsem utíkal nikoliv do hospod, ale do archivů. Tam to bylo bezpečné. V nich jsem narazil na soudní protokoly renesančních měst, které mě nesmírně zaujaly,“ objasnil.