Houstnoucí atmosférou kolem českých velvyslanců otvírá Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za uplynulým týdnem. „Začal bych tím, jak vstali noví kádrováci, abych parafrázoval název jedné staré komunistické knihy. Začalo se totiž hovořit a velmi silně požadovat nové prověřování diplomatického sboru podle toho, jaká studia jednotliví diplomaté mají. Zaznívá požadavek, aby nemohli diplomatickou službu vykonávat lidé, kteří mají diplomatickou akademii v Moskvě z osmdesátých let,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Uznává, že na první pohled může tento požadavek vypadat logicky a oprávněně, ale když se na něj podíváme zblízka, tak v něm najdeme řadu zádrhelů. „Za prvé je zvláštní, že takový požadavek se objevil teď, pětadvacet let po konci komunismu. To působí dojmem, že jde o účelovou věc, která má směřovat k dnešní situaci na Ukrajině, respektive novému vyvažování vztahů s Ruskem. A jak se to v Čechách obvykle dělává, bojujeme tady staré bitvy, dávno vyhrané, nebo prohrané, které už dnes nemají vůbec žádné opodstatnění,“ konstatuje Petr Žantovský.

Pro poslance Bendu není diplomatická akademie normální školou

V té souvislosti ho zaujal výrok poslance Marka Bendy, jenž prohlásil, že si ti diplomaté „neudělali normální školu“, míněno v oněch 80. letech. „To mělo navozovat dojem, že diplomatická akademie v Moskvě byla nějaký aušus, nějaký VUML, abych tak řekl, nějaká politická nalejvárna, což je samozřejmě úplný nesmysl. Byla stejně jako diplomatická akademie v Tel Avivu, abych jmenoval ještě protější zájmové země, elitní školou jako obdobné školy kdekoli na světě, ve Francii, v Americe. Šlo o naprosto výběrové školy, které ale samozřejmě nějakým způsobem rekrutovaly některé studenty do služeb té země, v níž se ta škola vyskytovala,“ upozorňuje mediální odborník.