Česká republika se nyní vypořádává s masivní uprchlickou vlnou, kterou způsobila válka na Ukrajině. V Česku je už více než 300 tisíc běženců, ke kterým se tuzemská vláda a potažmo všechny úřady státní správy chovají velmi vstřícně. Skvěle se k lidem v nouzi postavila i česká veřejnost, což ocenily i patřičné orgány Evropské unie. Zcela se tak vyvrátily některé fámy z Bruselu o tom, že česká společnost je většinově rasistická. Samotní ukrajinští emigranti, jedná se v drtivé většině případů o matky s dětmi, jsou za nezištnou pomoc velmi vděční, a pokud jim to okolnosti dovolují, snaží se najít si práci. Nicméně jako v každém národu se i u nich vyskytují jedinci, kteří by chtěli humanitární pomoci zneužít či si ji neváží.

Takoví lidé se prý například vyskytují podle sdělení zaměstnanců státní správy či některých krajských úřadů mezi ukrajinskými Romy, jež mnohdy vlastní i maďarské pasy. Tito lidé kupříkladu měli podle vyjádření hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka v několika médiích devastovat ubytovny, ve kterých našli svůj azyl, nebo i autobusy, jež je z hranic přivážely do různých českých regionů. V místech, kde byli pak ubytováni, se údajně měly v prodejnách zvyšovat počty krádeží. Jenže také v tomto případě nelze uplatňovat pravidlo kolektivní viny, tedy všechny ukrajinské Romy házet do jednoho pytle. Podle vyjádření některých aktivistů místních humanitárních organizací je mezi nimi i nemálo pracovitých a talentovaných jedinců.         

„Když na Ostravsko dojede některá velká skupina ukrajinských Romů, je v ní většinou velký počet dětí a panuje tam často stres a napětí, což je po příjezdu z válečných zón jistě pochopitelné. My úzce spolupracujeme s KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině), a když tam dorazí větší skupina Romů, jsme u toho a snažíme se je uklidnit, případně i zajišťujeme jejich transfer do jiných částí republiky. Podobně fungujeme i v uprchlickém zařízení ve Vyšných Lhotách u Frýdku-Místku, kde se o všechny běžence také starají. Do Vyšných Lhot pravidelně dojíždíme a snažíme se pomáhat i dětem. Proto jsme například v minulém týdnu přijeli do tohoto zařízení se studenty z ostravské pedagogické fakulty, abychom je více zabavili a ukrátili jim čas. Děti z her, které pro ně studenti vymysleli, byly nadšené a my chceme tyto aktivity opakovat,“ informoval známý humanitární pracovník indického původu Kumar Vishwanathan, který vede v Ostravě obecně prospěšnou společnost Vzájemné soužití a má s prací s Romy letité zkušenosti.

„Naše činnost má několik úrovní, konkrétně se i staráme o jednu jedenáctičlennou romskou rodinu, která nemohla v Olomouckém kraji najít ubytování kvůli předsudkům, a tak nyní našla azyl v Ostravě u církevního řádu Salesiánů Dona Boska. Jedná se o rodinu s několika talentovanými dětmi. Její členka, devatenáctiletá Táňa, umí perfektně anglicky a přivydělává si jako učitelka angličtiny, kdy on-line vyučuje uprchlé Ukrajince v rámci celé Evropy (Španělsko, Německo, Polsko atd.). Velmi talentovaný je i její bratr Vova, který na Ukrajině vyhrál celostátní soutěž v robotice a nyní začne docházet do robotického kroužku na Technické univerzitě v Ostravě, kde bude zřejmě jejím nejmladším členem. Z této rodiny už osm osob našlo pracovní uplatnění. Matka a její tři sestry pracují jako kuchařky a jejich znalostí si dost považují, protože matka na Ukrajině pracovala jako šéfkuchařka v jedné z velkých restaurací. Její tři dcery si prozatím našly zaměstnání jako uklízečky a talentovaná Táňa, jak jsem už řekl, vyučuje jazyky,“ upřesnil ještě šéf ostravské organizace Vishwanathan.