Hrádela sám kandidoval na tento post, ovšem neúspěšně, a teď tvrdí, že Pospíšil funkci získal nestandardním způsobem. Hrádela o tom informoval server Parlamentnilisty.cz.  

Hrádela navíc uvedl, že podal kvůli volbě děkana i správní žalobu k civilnímu soudu. „Tyto dvě žaloby spolu souvisejí. Chci, aby Ústavní soud vydal rozhodnutí, že není možné postupovat protiústavně. Byla totiž porušena dělba moci. Není přece možné, aby škola umožnila Pospíšilovi odevzdávat žádost na kandidáta děkana sekretářce. Ta není nezúčastněnou osobou. Tou je podle předpisu předseda akademického senátu," sdělil pro Parlamentnilisty.cz. Hrádela.  

ÚS má vydat precedent

Advokát po Ústavním soudu požaduje, aby vydal jednotný předpis, judikaturu, jakým způsobem mají v těchto případech školy postupovat. „V mém případě byl porušen zákaz diskriminace a porušeno právo na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím. Nikdo nesmí mít jakékoliv výhody,"sdělil Hrádela. Naznačil tím nepřímo, že Pospíšil měl při volbě děkana jisté výhody, což se nesmí stát.   

Vysvětlil, že stejně jako není možné, aby kandidáty na prezidenta republiky přijímala Kancelář prezidenta ČR, ale podle zákona jen Parlament ČR, tak podobně nesmí sekretářka Právnické fakulty v Plzni přijímat návrhy kandidáta na děkana. „Požaduji, aby Ústavní soud vydal v tomto případě precedent, rozhodnutí, jak se má v podobných sporných případech postupovat," dodal Hrádela.    

Podle agentury ČTK dostal stížnost jako zpravodaj na starosti předseda soudu Pavel Rychetský. Potvrdila to mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Pospíšila jako kandidáta na děkana zvolil akademický senát poté, co pro něj hlasovalo 11 senátorů z 18. Hrádela dostal v tajné volbě šest hlasů. Funkce děkana se uvolnila po vypuknutí velkého skandálu na plzeňských právech. V souvislosti s plagiátorskou kauzou odstoupili děkan Jaroslav Zachariáš a proděkani Milan Kindl a Ivan Tomažič. Nikdo jiný se o pozici děkana neucházel.

Pospíšil školu před jmenováním děkanem vedl jako pověřený šéf. Chce být krizovým manažerem a nehodlá v Plzni zůstat do konce svého volebního období. Připravuje řadu reformních kroků.

Nepořádek na fakultě již „provětrává" komise

V Plzni se postupně ukázalo, že fakulta nezpracovávala výroční zprávy a způsob přijímacího řízení byl zcela odlišný od jiných škol. Závěrečné práce nebyly předávány knihovně, nefungovala kontrola kateder, objevily se problémy s uznáváním studia ze zahraničních univerzit. Část lidí školu absolvovala nestandardně rychle.

Vedle toho vyšetřovací komise ZČU pokračuje v prověřování studijní dokumentace absolventů. Podle rektora ZČU Josefa Průši již komise prověřila či prověřuje celkem 830 rigorózních prací. Zcela bez problémů shledala průběh rigorózního řízení ve 129 případech, dokumentaci 78 lidí bude muset kvůli nedostatkům nadále prošetřit, a to v různém rozsahu. Ostatní zatím zkoumá. Dále se musí zabývat také 560 absolventy magisterského studia. Část prací již prověřila, přičemž i zde objevila řadu nesrovnalostí. Komise zkoumala i dokumentaci dalších 207 držitelů titulu JUDr. Podrobnosti zatím nezveřejnila.

Foto: Mediafax